Tohle právo dá dětem od června změna občanského zákoníku. Pozoruhodné na tom je, že se tak stalo pouhý rok poté, co jim ho tentýž zákoník vzal. Příběh zaměstnávání patnáctiletých je asi nejlepší ilustrací krkolomného vývoje této důležité zákonné normy. Paragraf se v krátké době mění už podruhé.
Padesát let mohl patnáctiletý člověk uzavřít pracovní smlouvu zcela svobodně. Komunistický režim brzkému vstupu do pracovního procesu přál. Nový občanský zákoník upřednostňuje vzdělání. Zakazuje uzavření pracovní smlouvy tomu patnáctiletému, který ještě nedokončil devítiletou povinnou školní docházku. A i poté, co dostane poslední vysvědčení, mají až do jeho šestnáctých narozenin poslední slovo rodiče. Tak to platí teď.
A nyní má přijít návrat k „socialistickému modelu“. „Tuto změnu iniciovala společná žádost odborů a zaměstnavatelů,“ vysvětluje náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán. Mluvčí odborářů Jana Kašparová pak doplnila, že nový občanský zákoník brání dětem hledat si práci už z lavic a nastoupit do ní plynule po škole.
„Klíčová otázka je, zda dáme přednost dětské práci před výchovou a zdravým vývojem dětí,“ míní autor občanského zákoníku Karel Eliáš.
V Česku má základní vzdělání milion a půl lidí. Každý rok opustí devátou třídu desítky tisíc dětí, kterých se rozhodování týká.
Korektoři občanského zákoníku
Ministryně spravedlnosti Helena Válková připravila novelu nejrozsáhlejšího českého zákona. Ta se týká deseti problémů – dál třeba dětských domovů Klokánek nebo pitvání zemřelých.
Jenže kritici oponují, že nejde o „opravy chyb“, ale že prostě přišli právníci s jiným názorem než jejich předchůdci. „Největší chybou je zbrkle zákoník novelizovat bez rozmyslu a zkušeností s ním,“ míní pražský advokát Václav Vlk.
