Česká rodina, která dlouhodobě žije v Norsku, o děti přišla v květnu 2011. Úřady děti odebraly s tím, že mají podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání. Od té doby jejich matka Eva Michaláková usiluje o to, aby jí norské úřady syny, kterým je nyní devět a šest let, vrátily zpět. Zatím marně, loni úřady obě děti rozdělily, nyní jsou každý v jiné pěstounské rodině (více o případu viz box).
Jejich dědeček Jiří Pavelka se proto obrátil i na prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotku. Sobotka se s ním sešel před několika týdny.
„Kauzu norských dětí považuji za velmi závažnou,“ uvedl pro iDNES.cz Sobotka s tím, že on sám i jeho vláda se věcí intenzivně zabývá. V září k ní předložil ve Sněmovně písemnou zprávu, později telefonoval českému velvyslanci v Norsku a v prosinci svolal koordinační schůzku mezi ministerstvy zahraničí, sociálních věcí a Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí. „V nejbližších týdnech chci písemně oslovit i norskou předsedkyni vlády Ernu Solbergovou,“ podotkl premiér.
„Požádal jsem pana Sobotku, abych se s ním sešel ne jako s premiérem, ale v prvé řadě jako s občanem našeho státu,“ řekl iDNES.cz Jiří Pavelka. „Při schůzce byl vstřícný a věnoval mi poměrně dost času. V této kauze od začátku chybí lidský pohled. Všechno se motá přes paragrafy a ty jsou teda hodně zakroucené. Snad se k tomu najde vstřícný a obyčejný lidský přístup,“ doufá Jiří Pavelka.
Děti, které norské úřady odebraly rodičům, se svým dědečkem Jiřím Pavelkou na archivní fotografii
Pavelka kvůli celé věci napsal i prezidentovi Miloši Zemanovi. „Odpověď Kanceláře prezidenta republiky mě velice potěšila, protože jsem si ověřil, že se skutečně s kauzou seznámili. Napsali mi, že by se na řešení měla podílet naše diplomacie,“ popsal dědeček chlapců. „Myslím, že tomu tak bude a mohlo by to hodně pomoci. Soudy jsou neúměrně dlouhé, jak dokazuje celá tato kauza,“ dodal.
Čeští chlapci v NorskuBratři Michalákovi se narodili v Norsku v letech 2005 a 2008. Jejich rodiče i oni mají ale české občanství. Úřady děti rodičům odebraly v květnu 2011 s tím, že mají podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání. Podle matky dětí Evy Michalákové místní policie uzavřela vyšetřování s tím, že k ničemu takovému nedošlo. S touto verzí pracují i české úřady, například Ministerstvo práce a sociálních věcí. Děti skončily u pěstounky a matka je zpočátku mohla vidět každý týden. Soudy jí ale postupně kontakt prodlužovaly a nyní děti může vidět dvakrát ročně vždy na dvě hodiny. Loni úřady obě děti rozdělily, nyní jsou každý v jiné pěstounské rodině. |
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka Kancelář předala informace Ministerstvu zahraničí. „S žádostí, aby v případu konalo a o průběhu této snahy Kancelář prezidenta informovalo,“ uvedl Ovčáček. Ministerstvo ale iDNES.cz sdělilo, že „žádnou písemnou žádost od Kanceláře prezidenta republiky neobdrželo“.
V úterý 9. prosince budou kauzu projednávat i poslanci. „Jde o první, pevně zařazený bod úterního jednání,“ řekla iDNES.cz poslankyně Jitka Chalánková, která je s rodinou v kontaktu, angažuje se v pomoci a zařazení bodu do programu iniciovala.
Chalánková na začátku listopadu spolu s právními zástupci rodiny Pavlem Hasenkopfem a Dorou Bokovou založili petici a účet, aby měla Eva Michaláková peníze na norské právníky.
„Ve sbírce na právní zastoupení v Norsku se již vybralo 326 tisíc korun. U petice je v tuto chvíli sečteno 7 500 podpisů,“ uvedl Hasenkopf. Ten se ke kauze dostal ještě jako poradce prezidenta Václava Klause. Nyní na ní pracuje jako právní koncipient v advokátní kanceláři Ivany Spoustové.
Michalákovou čeká setkání se zástupci norského úřadu na ochranu dětí. iDNES.cz matka dětí řekla, že zatím nezná konkrétní datum a čas jednání, protože případ převzala jiná pracovnice norského úřadu pro ochranu dětí zvaného Barnevern. „Na této schůzce chtějí projednávat to, že se jim nelíbí medializace případu, to, že jsem zveřejnila fotky dětí, a odmítla jim vydat jejich cestovní pasy. Vyhrožují mi, že děti dají k adopci,“ uvedla Michaláková. Podle jejího otce Jiřího Pavelky by to znamenalo, že děti ztratí české občanství, což by případ zkomplikovalo. Vnuky viděl naposledy loni 18. února, matka své děti viděla po roce a půl dvě hodiny letos v březnu.
Sourozence norské úřady rodičům odebraly v květnu 2011. Poté je rozdělily. Nyní každý se sourozenců žije u jiných pěstounů.
I přes petice a ujišťování, že vláda se o případ zajímá, ale může Michaláková o děti skutečně přijít.
Premiér Sobotka ve Sněmovně při interpelacích uvedl, že jeho předchůdci pro případ neudělali nic. Zároveň také konstatoval, že česká justice i diplomacie má omezené možnosti.
Například letos v červnu se uskutečnilo meziresortní jednání mezi ministerstvy zahraničí, sociálních věcí, spravedlnosti, pro lidská práva a Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí. „Přítomní zástupci se shodli, že věc je z hlediska rozhodování v kompetenci norských orgánů (....) a vydání dětí do ČR, ani změnu rozhodnutí norských orgánů není možno jednostranně vynutit,“ konstatoval v září ve Sněmovně Sobotka.
Jak to vidí blogeřiCizí vychovávat může, vlastní nesmí - blog Soni Svobodové V Norsku kradou děti - blog europoslance Tomáše Zdechovského |
Premiér stejně jako ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová poukazuje na to, že rodina dosud nevyužila všech právních možností, které v Norsku má. Podle Tominové právě proto zamítl stížnost Michalákové Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (více čtěte zde).
Tento přístup kritizuje Chalánková. „Dozvídáme se jen vyhýbavé odpovědi, přitom česká vláda musí konat, protože jde o české občany a rozhodnutím štrasburského soudu padla poslední, byť teoretická možnost spravedlnosti na úrovni soudů,“ uvedla poslankyně.
„Existuje možnost využití institutu diplomatické ochrany, kdy by Česko usilovalo o to, aby se děti paní Michalákové vrátily sem. Dalším krokem je hromadná žaloba na Norsko k soudu do Štrasburku, protože těchto případů přibývá a týkají se třeba Slovenska, Slovinska nebo Litvy,“ podotkla.
Eva Michaláková má novou norskou advokátku, ta se seznamuje s materiály. Poté chce matka dětí podat novou žalobu, ve které se v Norsku bude domáhat svěření svých dětí do péče. Sama je ale k tomu skeptická, podle ní soudy v Norsku většinou dávají za pravdu Barnevernu, nikoliv rodičům.
Vyjádření českých úřadůiDNES.cz oslovil úřady, které se na řešení situace mohou podílet. Tady jsou jejich vyjádření, některá ve zkrácené verzi:
|
