Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti musí dostat dvě nová očkování

aktualizováno 
Počínaje tímto měsícem budou děti povinně podstupovat další dvě očkování. Stát nařídil vakcinaci novorozenců proti nebezpečné hemofilové infekci a také proti žloutence typu B. Je to opravdu potřeba? Lékaři a hygienici říkají, že ano. I když ne bez výhrad.

Nepříjemná injekce přibude jen jedna (respektive tři, započteme-li dvě přeočkování do konce prvního roku života), a to proti žloutence neboli hepatitidě. Očkování proti hemofilii se stane součástí vakcíny proti tetanu, černému kašli a záškrtu po devátém týdnu života dítěte.

Očkování podstoupí čtvrt milionu dětí
Dětští lékaři si nyní začnou zvát do ordinací dvou- až tříměsíční děti na očkování proti hepatitidě B. Kromě toho si zavolají i děti, jimž bude letos dvanáct let - i ty budou nově očkovány proti žloutence. Přicházejí totiž do věku, kdy je riziko nákazy hepatitidou nejvyšší: nemoc se přenáší zejména pohlavním stykem a ve skupině patnácti- až devatenáctiletých případů nákazy nejrychleji přibývá. "Ty velké si budeme zvát až po prázdninách," uvedla dětská lékařka z Prahy 1 Ivana Nulíčková.

Dohromady bude očkováno zhruba čtvrt milionu dětí. Akci loni v zimě nařídilo ministerstvo zdravotnictví a stát na ni uvolnil ze státního rozpočtu 247 milionů korun. Vzápětí se však objevily hlasy, zda je očkování nutné konkrétně očkování novorozenců proti žloutence.

Ochranu proti hemofilové infekci nikdo nezpochybňoval - jde o nebezpečnou bakterii, která způsobuje smrtelné zápaly mozkových blan a záněty hrtanové příklopky neboli epiglotitidu.

"To je dnes největší zabiják dětí. V letech 1992 a 1996 zemřelo 11 dětí mladších pěti let, z nichž sedm nedojelo živých ani do nemocnice," uvedl Ivan Novák, přednosta dětské kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze. Loni byla v zemi evidována stovka případů nakažení bakterií Haemophilus influenzae b, z toho tři skončily smrtí.

Očkovat či neočkovat proti žloutence?
Kontroverzní názory se objevily na očkování žloutenky typu B. Její virus je sice stokrát nakažlivější než třeba virus HIV a přenášet se může nejen krví a pohlavním stykem, ale například poraněním o infikovanou jehlu. Původní představy však zněly, že zatím postačí očkovat děti před pubertou, tedy dvanáctileté.

Sami lékaři připouštějí, že s každou vakcínou navíc se dětský organismus více zatěžuje. Zejména je-li jeho imunita oslabena nebo má-li sklon k alergii. "Kojenecký organismus má co dělat s řadou zátěží z venkovního i vnitřního prostředí," uvedl například imunobiolog Jan Pekárek ze společnosti Sevapharma, jež vyrábí české vakcíny.

Podle něho je namístě zavádět povinné a státem řízené očkování tehdy, když nemoc představuje zásadnější ohrožení populace. V roce 1999 však byly u nás evidovány pouze tři případy hepatitidy B u dětí do jednoho roku, do devíti let pak sedm případů. Ve věkové skupině 15-19 let to však už bylo 112 případů.

Hygienici přesto tvrdí, že očkování novorozenců je opodstatněné. "Nákaza v raném věku se mnohdy vůbec nepozná, probíhá v 90 procentech případů bez příznaků, ale v dospělosti pak může vyústit v rakovinu jater," uvedla Sylva Kvášová z odboru epidemiologie ministerstva zdravotnictví.

Odmítla i názor Jitky Škovránkové z ambulance očkování v nemocnici v Motole, podle níž by očkování proti hepatitidě B bylo vhodnější až po druhém roce dítěte. "V tomto období imunitní systém dítěte dozrává a podání vakcíny by bylo i účinnější," podotkla Škovránková.

"Je pravda, že malé děti s hepatitidou B takřka nevidíme. Ale měli jsme už dva případy dětí kolem roku, které se píchly o pohozenou injekční jehlu. Asi bych své děti oočkovat dala," soudí lékařka Ivana Nulíčková.

"Vyhláška platí. Vychází z pokynu Světové zdravotnické organizace, která v roce 1992 doporučila buď očkování dospívajících, nebo novorozenců, nebo obou skupin," namítla Kvášová.

Česko zvolilo poslední variantu. "Tím se opět zařadila na jedno z čelných míst v Evropě. Tedy na místo, kde po léta byla a kde v posledních letech začala poněkud zaostávat," řekl hlavní hygienik republiky Michael Vít.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Reklamní leták na podporu Miloše Zemana v prezidentských volbách v lednu 2018
Zeman sliboval nedělat kampaň, přesto jsou ve schránkách jeho letáky

Schránky v celé republice zaplavily letáky za znovuzvolení prezidenta Miloše Zemana, který ale jak sám uvedl, žádnou kampaň nepovede. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček...  celý článek

O poslanecký mandát se v letošních volbách uchází 7 524 kandidátů. (19. října...
Volebních kandidátů je nejvíce v historii, do Sněmovny chce 7 524 lidí

O místo v Poslanecké sněmovně v letošních volbách usiluje 7 524 kandidátů, což je nejvyšší počet v historii. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek poskytl Český...  celý článek

Jana Nečasová (dříve Nagyová) u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nečasová doplatila statisíce, které dlužila na daních za luxusní dárky

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová, dříve Nagyová, už doplatila daně z luxusních darů, kvůli kterým čelí žalobě z krácení daně. Cenu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.