Lékaři očkují takzvanou čtyřvakcínou: hemofilová látka se stala součástí jedné injekce proti záškrtu, tetanu a černému kašli. Očkování, které musí dítě podstoupit třikrát, bylo zavedeno poté, co ročně na tuto nemoc velmi rychle zemřely dvě až tři děti.
"Vedlejších reakcí po tomto očkování přibylo," uvedla vedoucí ambulance očkování ve Fakultní nemocnici v Motole Jitka Škovránková. Ambulance poskytuje konzultace ostatním lékařům. "Volalo nám zhruba pět rodičů a pět lékařů denně, což je hodně.
Zaskočily je reakce." Slova Škovránkové potvrdili i další lékaři.
|
Nemoci, proti nimž se nově očkuje • Hemofilová infekce: Bakterie způsobuje velmi nebezpečné zápaly mozkových blan a záněty hrtanové příklopky. Jde o nejčastější příčinu úmrtí na infekce u dětí do pěti let, onemocnění mívá velmi rychlý průběh. • Hepatitida B: Virus hepatitidy B napadá játra, jejich poškození může později vyústit v rakovinu jater. Pramen: Státní zdravotní ústav, data k 21. 9. 2001 (rea) |
Je vakcína obsahující čtyři látky rizikovější než ta, která zahrnovala jen tři? Nebo byla původní osvědčená očkovací látka domácí výroby lepší než nynější, která se dováží ze zahraničí?
Lékaři tvrdí, že jednoznačná odpověď neexistuje. Komplikace podle nich mohou mít více důvodů. Jedním z nich je i ten, že mnozí lékaři prý neumějí novou vakcínu dobře píchnout.
"Jehla u zahraniční vakcíny je totiž o půl centimetru kratší," upozornil pražský pediatr Milan Kudyn. Látka pak při očkování nepronikne až do svalu.
Mnozí lékaři (či sestry) podle pediatra Milana Kudyna píchají vakcínu tak, že stisknou kůži mezi prsty, což je v tomto případě špatně. "Očkovací látka se pak kvůli kratší jehle nedostane až do svalu a vyvolá v podkoží zánět," uvedl Kudyn.
Výrobce vakcíny, francouzsko-německý Aventis, už zveřejnil na internetu doporučení lékařům, aby jehlu vpichovali hluboko do svalu.
Učinil tak však až minulý měsíc. Pražský hlavní hygienik Vladimír Polanecký zase tvrdí, že eventuální zvýšený počet hlášení o nežádoucích účincích je optický klam.
"Nové očkování všichni hlídají ostřížím zrakem. Vůbec nic se neděje, já mám za tři měsíce devět hlášení - to je podle vás důvod k panice?" Totéž říkají i v Aventisu.
Jeho zástupkyně Klára Michálková uvedla, že firma loni distribuovala ve světě 11 milionů dávek a evidovala jen 109 nežádoucích reakcí; 22 případů ohlášených za tři měsíce v Česku přesto označila za "velký počet".
Ne každý přitom potíže hlásí, takže ani konkrétní čísla nemají přesnou vypovídací hodnotu. Jitka Škovránková z motolské ambulance navíc tvrdí, že české vakcíny, zejména její složka proti černému kašli, měly při minulých srovnáních vždy mnohem méně vedlejších účinků a děti je dobře snášely.
"Zda to lze říci i o vakcíně firmy Aventis, to nevím, žádná studie na našich dětech se nedělala," podotkla Škovránková. Domácí vakcína se však přestala používat, protože zdejší výrobce nedokázal čtyřvakcínu dosud vyrobit. Hygienici přesto naléhají, aby se rodiče nevyhýbali očkování.
"Vynechat očkování třeba proti záškrtu by byla katastrofa," řekl Josef Trmal z Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem. Epidemie záškrtu se v Evropě stále vyskytují. Vedlejší účinky nejsou jediné, co lékaře zaskočilo. Proti dalšímu očkování, hepatitidě B, jim zase chybí vakcína.
"Musel jsem pozastavit očkování dvanáctiletých dětí, které jsem si už mezitím pozval," řekl pediatr Kudyn. "To tu ještě nikdy nebylo," potvrdil hygienik Polanecký. "Někde chybí dokonce i ta čtyřvakcína. Firmy se tak snažily, aby vyhrály veřejnou soutěž, teď jsme v roli prosebníka, aby nám dodaly vakcínu."
Výrobce, firma GlaxoSmithKline, zdůvodnil potíže výpadkem ve výrobě. Chybějících dvě stě tisíc dávek vakcíny slíbil dodat během října.
