Čtení baví 47 procent dětí, a to spíše holky než kluky. Naopak necelá pětina školáků jej považuje za nudu. Třetina dětí jsou náruživí čtenáři, kteří čtou každý den. Podobný podíl žáků naopak nepřečte za měsíc ani jednu knihu.
"Děti čtou, ale četba lehce za deset let prořídla," uvedl k výsledkům ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny Vít Richter. Výkumu se loni v říjnu a listopadu zúčastnilo 1 519 dětí od 9 do 14 let.
Školáky od knih odloudil hlavně internet, počítačové hry a televize. Když vysvětlovali, proč nečtou, tak nejčastěji uváděli, že je to nebaví. Část z nich také považuje četbu za příliš namáhavou.
Pouze 12 procentům dětí máma a táta nikdy nepředčítali. "Rodiče, kteří čtou, slouží jako nejsilnější vzor pro děti. Jim pak připadá přirozené, že čtení knih je běžnou náplní všedního dne," podotkl Bohumil Kartous ze společnosti Scio.
Ta ve čtvrtek představila i výsledky dvou vlastních výzkumů (za celkové účasti 58 tisíc dětí) zaměřených například na čtenářskou gramotnost a vliv četby na výsledky vzdělávání. Výzkumy zjistily, že počet přečtených knih má pozitivní vliv na komunikaci či řešení problémů. Navíc děti, které čtou pro radost, mají i lepší výsledky v matematice.
Učitelé by měli děti více nechat číst, co je baví, míní experti
Nejčastěji děti sahají po dobrodružných příbězích, pohádkách, komiksech a knihách o zvířatech. Nejoblíbenější sice zůstává série příběhů o čarodějnickém učni Harry Potterovi, menší děti ale už mají i jiné favority. "Harryho Pottera vnímají spíše už jako film. Současnou hvězdou je Deník malého poseroutky od Jeffa Kinneyho," uvedl Richter. Populární jsou nadále i fantasy ságy J. R. R. Tolkiena.
Žebříček nejoblíběnějších autorů podle dětských čtenářů
Výzkum podle očekávání ukázal, že děti nejraději čtou knihy podle svého výběru a ne pod tlakem seznamů povinné četby. S tou mají v různé podobě zkušenosti zhruba dvě třetiny žáků. O něco méně často čtou knihy na doporučení kamarádů a rodičů.
Experti se shodli, že by děti měly číst to, co je baví. Přesto by ale povinnou četbu na školách nerušili. "Forma by ale měla být co nejdobrovolnější. Například mít možnost přečíst si libovolnou knížku a pak ji prezentovat. Tím se právě šířila sláva Deníku malého poseroutky," uvedla Hana Friedlaenderová ze společnosti Mediaresearch, která se na výzkumu Národní knihovny podílela.
Podle Kartouse má povinná četba smysl zejména pro děti z málo podnětného prostředí, které by se jinak k četbě nedostaly. "Ti ostatní si najdou jinou cestou. Učitelé by se neměli omezovat na klasickou četbu. Často se drží svých kánonů - Jiráska, Němcové - a to je problém," uvedl. Kantoři by podle něj měli do výuky více zapojit například komiksy či hororovou literaturu.
Děti málo využívají školní knihovny, často o nich ani neví
Méně než dříve také děti chodí do veřejných knihoven. Těch je v Česku hustá síť (celkem jich v současnosti funguje 5 401) a jejich služeb využívá zhruba polovina školáků. Na knihovnách nejvíce oceňují příjemné a hodné knihovnice, klid a možnost nechat si poradit. Málo zkušeností zatím děti mají s elektronickými knihami.
Odborníci také upozornili, že se málo využívají školní knihovny. Sice je provozují téměř všechny školy, část dětí ale o jejich existenci vůbec neví. "Na ministerstvu školství není nikdo, kdo by to měl na starosti. Zlepšit by se měla i spolupráce škol s veřejnými knihovnami," poznamenal Richter.
O popularizaci četby a knihoven se snaží i akce Svazu knihovníků a informačních pracovníků Březen měsíc čtenářů. "Letošní ročník se zaměřuje na 100. výročí narození Bohumila Hrabala. Čtvrtého dubna se pak koná tradiční Noc s Andersenem, kdy se spí ve školách a knihovnách," uvedl předseda svazu Roman Giebisch.
