Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti budou ve škole déle

  0:01aktualizováno  0:01
Žáci základních škol stráví v lavicích více času než nyní. Ministerstvo školství plánuje rozšíření výuky na prvním i druhém stupni. Dětem tak může přibýt až několik vyučovacích hodin týdně. „Chceme zlepšit vzdělávací podmínky na základních školách a vyrovnat je s možnostmi víceletých gymnázií,“ vysvětluje změnu náměstek ministryně školství Jaroslav Müllner.

Jinými slovy, ministerstvo chce, aby obě tyto instituce měly stejný počet vyučovacích hodin. Zatím jich mají gymnázia o sedm více. České školství by se tím mělo také přiblížit Evropské unii, kde děti tráví v učebnách více času.

Podle návrhu se mezi třídy na prvním stupni rozdělí čtyři hodiny týdně navíc, mezi třídy na druhém stupni to bude až sedm hodin.

„Neznamená to, že by jedné třídě přibylo najednou sedm hodin. Jde o rozmezí pro druhý stupeň. Ředitel tak bude moci přidat osmákům například tři hodiny týdně a šesťákům třeba jen jednu - tak, jak bude třeba,“ řekl ředitel Výzkumného ústavu pedagogického Jaroslav Jeřábek.

„O termínu, kdy změnu zařadíme, rozhodneme koncem ledna. O náplni přidaných hodin budou moci rozhodovat ředitelé základních škol podle vlastního uvážení a zájmu žáků,“ řekl  Müllner.

Česko patří v počtu vyučovacích hodin na základních školách k evropskému průměru. Zatímco naši žáci stráví ročně ve škole 855 hodin, Rumuni jen 645, ale třeba Holanďané 983.

„Každý stát si o tom rozhoduje sám. Při podobných změnách je ovšem třeba počítat s tím, že u nás děti tráví doma spoustu dalších hodin přípravou na vyučování. Zátěž se nesmí přehánět,“ upozornila Jana Kašparová z Národního ústavu odborného vzdělávání. 

Své pochybnosti o tom, zda děti nebudou přetíženy, měl původně i předseda Asociace základních škol Karel Bárta. Dnes je opačného názoru:

„Rozhodně nás to přiblíží Evropské unii, kde děti tráví ve školách více času. Musí se ale zároveň změnit způsob vyučování. Je třeba, aby děti byly při hodinách aktivní a učitelé jim to umožnili. Představa, že by děti seděly ve škole šest hodin s rukama za zády, je nepřijatelná.“

Na prvním stupni základní školy o čtyři hodiny výuky týdně navíc, na druhém o sedm. Takový je záměr ministerstva školství, které s prodloužením vyučovací doby počítá v rámci zásadní školské reformy.

Rozhodování o tom, jaké předměty dětem přibudou, ministerstvo ponechá zcela v rukou ředitelů škol.

„Bude to na nich. Existují mnohá témata, na která se v rámci nynějších osnov nedostává prostor. Jde třeba o výuku o Evropské unii, chování v krizových situacích, jakými jsou třeba povodně, nebo třeba o problematiku lidských práv,“ jmenuje namátkou ředitel odboru základních škol ministerstva Karel Tomek.

Ve škole, která se specializuje na cizí jazyky, bude moci ředitel vybraným ročníkům přidat například jednu či dvě hodiny konverzace. Tam, kde se soustředí na výuku počítačových technologií, může přibýt informatika, jinde třeba tělocvik.

Více než padesát škol, které se podílejí na přípravě Rámcového vzdělávacího programu (ten po schválení nového školského zákona nahradí nynější osnovy), má už nyní zpracovat své představy o tom, jak konkrétně by hodiny navíc naplnily, a zda o ně vůbec stojí.

Na přípravě programu se podílí i turnovská základní škola, kterou řídí šéf Asociace základních škol Karel Bárta: „Novými předměty by měly být například etická výchova, komunikace. Tyto znalosti jsou pro děti mnohem potřebnější než třeba podrobnosti ze života plžů.“

Ve všech ročnících prvního stupně základních škol se nyní týdně vyučuje v součtu 114 hodin, po navýšení jich bude 118. Z tohoto počtu ředitel školy rozhodne u devíti hodin, čím je naplní a kterým ročníkům je přidělí.

„U prvňáčků se s navyšováním nepočítá. Na prvním stupni základních škol bychom se měli soustředit zejména na rozšíření výuky cizích jazyků, které mají děti od třetí třídy,“ upozorňuje ředitel Výzkumného ústavu pedagogického Jaroslav Jeřábek.

Na druhém stupni základních škol by se po navýšení učilo 122 hodin týdně.
Volných hodin, o nichž budou moci rozhodovat ředitelé, má být deset.

„Rozšíříme nabídku volitelných předmětů. Dnes jich u nás máme víc než dvacet a čas na ně krademe z předmětů povinných, což je škoda. Budeme také moci častěji třídu rozdělit na dvě části. Informatika se téměř nedá vyučovat, když je ve třídě třicet dětí,“ vypočítává Karel Bárta.

Ministerstvo školství zatím nespočítalo, na kolik peněz rozšíření výuky vyjde. Ředitelka základní školy v pražské Drtinově ulici Martina Tůmová je skeptická: „Pokud rozšíření výuky ministerstvo zaplatí, nic proti tomu nemám. Dnes bychom na to neměli.“







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ministerstvo změnilo podmínky pro mladé lékaře, mohou se hlásit do programu

Ministerstvo zdravotnictví v úterý změnilo podmínky pro letošní absolventy lékařských fakult, kteří nemohli pokračovat v dalším specializačním vzdělávání. Nově...  celý článek

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.