Skutečná práce kriminalistických odborníků je nesrovnatelně časově náročnější. "Ve skutečnosti trvá zkoumání podstatně déle, třeba zkoumání kosterních pozůstatků může trvat i několik týdnů."
Také televizní úsloví "pošlete to do laborky" je od reality daleko. "Ve skutečnosti existují přesná pravidla pro dožadování zkoumání," osvětlil kolář. Ani test DNA není bleskový, jako v televizi. "Obvykle je to záležitost několika dní v závislosti na závažnosti případu a množství a kvalitě vzorku," odpověděl čtenáři Kolář, který v kriminalistickém ústavu pracuje již téměř čtvrt století.
ODPOVĚDI PAVLA KOLÁŘE NAJDETE ZDE |
Jeho oborem byly mikrostopy. Zabýval se třeba případem tzv. spartakiádního vraha Jiřího Straky, kterého pomohly odhalit právě mikrostopy v jeho oblečení a na tělech jeho obětí.
"V současnosti se tato metoda používá při potírání terorismu. Třeba při ohledávání místa, kde byly uloženy nástražné systémy," vysvětlil Kolář důležitost metody.
Mnohé čtenáře zajímalo, jak se dostat k práci v kriminalistickém ústavu. Kromě středoškolského vzdělání a kvalifikace v řadách policie je důležité i vysokoškolské vzdělání v příslušném oboru, ale i absolvování fyzických a psychologických testů.
Dotazy se stočily i k obětem trestných činů. Kolář považuje za nejhorší případy ze své praxe ty, kde se staly oběťmi děti. "Tyto případy dokážou otřást i zkušenými kriminalisty," uvedl v on-line rozhovoru na iDNES.cz. Přestože na místě takového činu nebyl, i popis jím otřásl.
Kriminalistický ústav, kde Kolář působí, si letos v prosinci připomene padesáté výročí svého vzniku. Při té příležitosti je od listopadu do příštího června otevřena výstava Kriminalistika proti zločinu v Muzeu Policie ČR. K vidění tu bude například sud, v němž byla nalezena jedna z obětí orlických vrahů, nebo zbraň, ze které střílel "lesní vrah" Viktor Kalivoda.
