„Ke ztrátám již došlo. Záleží na tom, jaké bude dál počasí. Kdyby teď byl měsíc bez dešťů, dá se to ještě zachránit, ale pokud bude dál pršet, bude to špatné. Ztráty budou hlavně na kvalitě, a to nejen u ječmenů, ale i na pšenici, žitě i jarních sladovnických ječmenech," upozornil agronom Zemědělského družstva v Okříškách na Třebíčsku Jan Kuthan.
Okříšští družstevníci vyjeli poprvé do polí třináctého července a naposledy o dva dny později. Podařilo se jim sklidit ozimý ječmen z více než stovky hektarů, ale na polích jim stále zbývá dalších čtyřicet hektarů přezrálého obilí. Sklidit by už potřebovaly i některé porosty řepky olejné. "Od 17. července ale stále prší a do polí se nedá jet. Minulý pátek jsme tady měli i krupobití, které částečně vymlátilo řepku," posteskl si Kuthan s tím, že například pšenice je díky dešťům polehlá a také se již začínají objevovat choroby z vlhka.
Na sluníčko čekají i v telčském zemědělském družstvu, které patří se třemi tisíci dvěma sty hektarů zemědělské půdy k největším na Jihlavsku. Z 2 400 hektarů osetých ploch stačili sklidit ozimý ječmen pouze z dvaceti hektarů, což je osmina celkové výměry. Semenné trávy sklidili z poloviny plochy. "Je to bezradnost. Můžeme akorát sedět a koukat," řekl hlavní agronom Jiří Souček.
Ztráty jsou podle něj jak na ozimých ječmenech, kde se díky dešťům lámou stébla a upadávají klásky, tak na semenných travách, ze kterých vypadávají semínka. Poškozeno je i nedozrálé obilí, které je místy hodně polehlé. Za škody způsobené dešti však podle Černíka zemědělci nemohou žádat odškodnění.
„Naposledy jsme byli v poli před dvěma dny a kvůli dešti jsme museli odjet," informoval Bohuslav Černík, předseda Zemědělského družstva Okrouhlička na Havlíčkobrodsku s tím, že ozimý ječmen byl u nich zralý ke sklizni již minulý týden. „Kromě toho je ostatní obilí, u kterého předpokládáme sklizňovou zralost během čtrnácti dní, vlivem dešťů silně polehlé. Budou tam větší ztráty, ale jaké konkrétně, to je teď těžké odhadnout," řekl Černík. I když vydatně pršelo, je podle něj vlhkost obilí prozatím přijatelná.
O tom, zda do pole kombajnisté vyjedou nebo ne, rozhodují okrouhličští na základě suchosti slámy a odebraných vzorků přímo na poli. Hlavní podmínkou však je, že od rána musí svítit sluníčko. „Standardní vlhkost pro skladování je čtrnáct procent. Když jsou hodnoty přijatelné, sklízíme třeba až od čtyř odpoledne, ale jakmile sluníčko nesvítí, do polí ani nejdeme," vysvětlil Černík.
Zmeškáno se sklizní ještě není na Žďársku, kde většina zemědělců se žněmi ještě vůbec nezačala. I oni však hlásí škody. "Velké škody způsobily větry, díky nimž polehlo zhruba třicet procent obilí. Kombajny to už nevezmou a výnosy tak půjdou dolů," řekl Jaroslav Slaný ze Zemědělského družstva Velká Losenice.
„Ještě před měsícem to vypadalo, že letošní rok bude dobrý. Jenže pak byly ve východních Čechách kroupy, v jižních Čechách a na Moravě velká voda," upozornil ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Dodal, že na konečné závěry je ještě brzy. Jisté však je, že díky rozmarům počasí letos zemědělce nečekají klasické žně, kdy se plodiny sklízejí postupně. Vše zřejmě obeschne a dozraje najednou a hrozí proto nedostatek techniky.
Co se týče ostatních zemědělských plodin, kam patří například i kukuřice či řepa cukrovka, těm současné počasí nevadí. „U brambor mohou mít vliv snad jen na plísně, ale to se dá zvládat chemickou ochranou," doplnil svého kolegu ředitel žďárské agrární komory Stanislav Kodys.
