Sedmatřicetiletá hydroprognostička Lenka Boříková zažila ničivé povodně v roce 2002 na vlastní kůži. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Povodně 2002: Děsivým předpovědím nikdo nevěřil, vzpomíná hydroložka

  • 54
Vzala jsem si z domova věci a vůbec jsem nevěděla, kdy se vrátím. Tak vzpomíná na ničivé povodně v roce 2002 plzeňská hydroprognostička Lenka Boříková. V práci tehdy byla od neděle 11. srpna až do úterý 13. srpna. Ostatně domů ani nemohla. Cesty do Spáleného Poříčí, kde bydlí, totiž uzavřela voda.

Jak vzpomínáte po letech na moment, kdy bylo jasné, že se povodeň vrátí a ještě s větší silou? 
Hned když opadla první vlna a na víkend byly hlášeny silné srážky, bylo víceméně jasné, že hladiny opět začnou výrazně stoupat. Voda se nevsakovala. Bylo to stejné, jako kdyby padala na asfalt. Okamžitě odtékala do řek, kam se nevešla. Já byla v té době v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) dva roky a můj kolega hydroprognostik a zároveň šéf byl na dovolené. Byla jsem vržená přímo do víru událostí.

Jak se to dalo zvládnout?
Kolegu jsme museli odvolat z dovolené. Prvních 24 hodin jsem byla v práci sama, ale ani ve dvou to nebylo o moc lepší. Neustále u nás zvonily telefony. V noci jsme se s kolegou vždy prostřídali a na čtyři hodiny si šel jeden a pak druhý lehnout. Jezdit domů nemělo cenu. Já už bych se tam ani nedostala, bydlím ve Spáleném Poříčí a mosty byly zavřené.

Potvrdily se vaše předpovědi, ke kterým jste dospěli?
Já jsem sem nastoupila v roce 1999 i díky tomu, že se v ČHMÚ zaváděl modelovací systém AQUALOG na předpovídání povodní. Ještě v době povodní v roce 2002 byl v testovacím režimu. Nikdo tedy nevěděl, jestli data, která dostáváme, jsou správná. Nikdo těm nejhorším prognózám tehdy ale nevěřil. Ta čísla, která jsme dostávali, byla opravdu strašná. Říkali jsme si, že máme asi něco špatně nastavené, že to nemůže být pravda. Nakonec se to ale všechno potvrdilo. A to i přesto, že jsme pracovali jen asi s polovinou údajů z měrných stanic.

Proč chyběla druhá polovina dat?
Pršelo celý víkend a už z neděle na pondělí se nám začaly zaplavovat měřicí stanice. V nich je malý počítač, který automaticky zadává data do systému. Když se ale stanice zaplavily, počítače, a tedy i veškerá měření, přestaly fungovat. U stanic máme ještě pozorovatele, který ověřuje správnost dat. Ani ti se ale často ke stanicím nemohli dostat. Volal nám třeba pozorovatel ze Štěnovic, že na louce u řeky je už půl metru vody a že už se na místo nedostane. Mohli jsme tedy pracovat jen s informací, že voda sahá do poloviny budovy stanice. Pozorovací budku na Úslavě ve Ždírci nám voda odnesla po proudu. Řadu údajů jsme tedy jen odhadovali.

Změnilo se od té doby fungování předpovídacího systému?
V roce 2002 jsme především neměli se systémem zkušenosti a neměli jsme data. Nedokázali jsme odhadnout, co se bude dál dít. Vyšlo nám třeba, že v Berouně bude Berounka kulminovat při více než dvou tisících kubících, už jsme ale nevěděli, že to znamená, že hladina vystoupí do výšky osmi metrů a zaplaví i náměstí. Tu masu vody jsme si nedovedli představit, my jsme spíš pracovali s čísly. Nyní už tyto měrné křivky máme, což by nám v případě další povodně pomohlo.

Ještě něco se v systému změnilo?
Celý systém je modernější a více automatizovaný. Zároveň máme i větší počet měřicích stanic. Předpovědi se tehdy vydávaly na 24 hodin dopředu. To sice platí i nadále, už dva roky ale předpověď dáváme i na webové stránky a pro naše interní potřeby dokážeme nějakou dobu dopředu odhadnout, že se povodeň blíží. Je to pro nás ale jen jakési upozornění, s jistotou to říct nemůžeme. Když ale takový náběh vidíme, víme, že v tu dobu bychom měli být s kolegou v práci oba.

Myslíte si, že by se teď dokázalo následkům povodně bránit lépe?
Doufám, že ano. Zřejmě bychom ji dokázali předpovědět dříve než tehdy. Jednotlivá města si navíc připravila i povodňové plány a podle mého by tedy škody byly menší. Tenkrát to byl obrovský chaos. Byla to první velká povodeň. Nesetkala jsem se s nikým, kdo by něco takového pamatoval. Mluvím ale o plošné povodni. Některá místa před či po roce 2002 zřejmě více zasažena být mohla.

ČHMÚ v té době sídlil ještě na plzeňském Denisově nábřeží. Dotkla se vás konkrétně ochranná opatření?
Byli jsme evakuováni. Sídlili jsme sice až v osmém patře, a mohli jsme být tedy relativně v klidu, ale vedle nás byly Dopravní podniky, které měly v budově trafostanici. Naše budova je vyvýšená, ale vzadu za domy vytékala voda z kanalizační sítě ven. Na parkovišti byla zatopená auta. Navíc byla ohrožena trafostanice, hrozil kolaps. Z tohoto důvodu nám na krajském úřadě vyčlenili místnost s počítačem, odkud jsme pokračovali s vydáváním předpovědí. Přesunuli jsme se tam ale až ve středu 14. srpna, kdy už Plzeň měla to nejhorší za sebou.

Dá se odhadnout, zda nás takové povodně čekají častěji?
To si netroufám odhadnout. Dokážeme říct, že v dalších pěti až deseti dnech to zřejmě nebude. Co bude za rok, zda v létě nastane dlouhodobější déšť a hladiny se zvednou, nedokáže říct nikdo. Je ale pravda, že se počasí mění a pozorujeme častější výskyt bouřek. Ty jsou také intenzivnější než dřív.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video