"Podle odhadu bylo k 30. 9. 2013 v České republice kolem 10 procent nekvalifikovaných pedagogických pracovníků," řekl iDNES.cz Patrik Kubas z tiskového odboru ministerstva. Statistika se vztahuje k učitelům mateřských, základních, středních i vyšších odborných škol.
Ministerstvo ale upozorňuje, že řada nekvalifikovaných učitelů už studium zahájila, nebo to má letos v plánu. Navíc povinnost mít požadované vzdělání se nevztahuje na učitele, kterým bude na začátku příštího roku šedesát let a měli k 1. lednu 2005 za sebou minimálně 15 let praxe. Podle Kubase tak nyní nejde odhadnout, kolik procent učitelů bude muset k 1. 1. 2015 školy opustit.
Požadavky na kvalifikaci učitelů zpřísnil zákon o pedagogických pracovnících, který platí už od začátku roku 2004. Stát ale dal učitelům delší čas na doplnění vzdělání. Lhůta se nakonec posunula až na začátek roku 2015, do kdy musí učitelé zahájit studium (podmínkou také pochopitelně je, že jej později úspěšně dokončí).
Zákon klade na učitele z různých stupňů vzdělání rozdílné požadavky na kvalifikaci. Většinou je to ale magisterské pedagogické vzdělání.
Uchazečů je dost, někteří kvalitní učitelé ale odejdou
Ministerstvo nemá obavy, že by se školy od příštího roku potýkaly s nedostatkem učitelů. "Už nyní máme ze strany škol a zřizovatelů, a to nejen ve velkých městech, informace, že se v případě výběrových řízení na místa učitelů hlásí značné množství kvalifikovaných učitelů, jejichž zájem nyní nelze pokrýt," uvedl Kubas. Resort i tak ale raději chystá pro krajské úřady a další zřizovatele rady pro případ potíží.
Velký zájem o učitelská místa potvrzuje i ředitelka pražské ZŠ a MŠ náměstí Svobody Michaela Rybářová. "V podstatě každý den mám v e-mailu žádosti o práci. Aprobovaných učitelů i studentů pedagogických fakult je hodně," řekla iDNES.cz Rybářová. Na její škole ještě nezačalo studovat šest učitelů, většina se k tomu ale chystá.
Větší potíže vzhledem k desetileté přechodné době nepředpokládá ani předseda školských odborů František Dobšík. "Máme určité signály jen od učitelů odborného výcviku. Některé profese jsou hodně specifické a získat tam předepsané vzdělání by mohl být problém," řekl iDNES.cz Dobšík. V průběhu příštích dvou týdnů o tom podle něj bude jednat tripartita.
Rybářová ale varuje, že školy od ledna bude muset opustit řada kvalitních kantorů, kteří studovat nezačnou. Podle ní není spravedlivé chtít po zkušených učitelkách, které se kromě špatně placené práce starají o svou rodinu, aby ještě ve volném čase studovaly vysokou školu. "Mám jednu takovou paní učitelku, která kvůli tomu odchází ze školství," podotkla ředitelka. Navíc pochybuje, že nařízené studium bude mít pro dlouholeté učitele výraznější přínos.
Místopředsedkyně Asociace pedagogů základního školství proto navrhuje, aby se snížila zmíněná věková hranice, po jejímž překročení učitelé studovat nemusí. "Nebo bych dala jistou volnost ředitelům škol, aby posoudili, jestli ten člověk umí učit i bez doplnění kvalifikačního studia," uvedla Rybářová. Žádná podobná změna se ale nechystá.
Fakulty nabízejí zkrácené studium i e-learning
Vysoké školy učitelům nabízejí řadu výhod. Například kantoři s pedagogickým vzděláním, kteří si chtějí doplnit aprobaci pro výuku angličtiny, mohou na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovat jen tři roky místo běžných pěti let.
"Výuka probíhá vždy šestkrát za semestr, přičemž docházka není povinná. Využíváme e-learningové opory všech předmětů, aby učitelé mohli studovat komfortně a efektivně," řekla iDNES.cz proděkanka fakulty a vedoucí tamní katedry anglického jazyka a literatury Světlana Hanušová. Právě cizí jazyky vyučuje na základních a středních školách mnoho nekvalifikovaných učitelů.
Jak upozorňuje proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Jiří Škoda, učitelům je také narozdíl od ostatních studentů logicky uznávána pedagogická praxe.
