Devětačtyřicetiletý Deronjić se po dohodě s prokurátory přiznal k jedinému bodu obžaloby, který se týká toho, že v květnu 1992 nařídil zničení muslimské vesnice Glogova, v níž zahynulo 65 civilistů.
Předsedající soudu Wolfgang Schomburg řekl, že soud se snažil vyvážit mimořádnou závažnost zločinu s tím, že obviněný přispěl k objasnění pravdy o válečných zločinech v bývalé Jugoslávii.
Výměnou za přiznání tohoto bodu obvinění a za svědectví proti Miloševičovi a dalším, v němž popsal z vlastní zkušenosti etnické čistky Muslimů v Bosně, prokurátoři upustili od pěti dalších obvinění vůči Deronjičovi a doporučili trest v délce deseti let odnětí svobody.
Deronjić, který býval ve vysoké funkci ve východobosenském Bratunaci, připustil, že vydal rozkaz k útoku na nechráněnou a odzbrojenou obec Glogova. Ta byla vypálena a řada jejích muslimských obyvatel zavražděna.
Jako svědek v Miloševičově procesu Deronjić loni v listopadu řekl, že v roce 1991 dostal od Miloševičova úřadu rozkaz, aby převezl zbraně přes bosensko-srbskou hranici, což je potvrzením spolupráce mezi Srby v Bosně a Srbskem.
Aby bylo možné Miloševiče, který byl tehdy srbským prezidentem, usvědčit, musejí prokurátoři dokázat, že byl odpovědný za události v sousední Bosně. Milošević řekl, že Deronjić lže, ten trvá na své výpovědi.
Podle Schomburga porota usoudila, že vyjádřená lítost a spolupráce Deronjiče s tribunálem jsou důvodem k mírnějšímu trestu, protože jeho svědectví bylo jedinečné a pomůže "předejít všem pokusům o revizi" dějin".
Deronjić byl jedním ze tří hlavních podezřelých, kteří loni přiznali vinu a poskytli svědectví o etnických čistkách, včetně masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bylo povražděno přes sedm tisíc Muslimů. Deronjić v této souvislosti potvrdil, že bosenskosrbské vedení nejenže vědělo o chystaném masakru, ale dokonce ho naplánovalo a nařídilo.
Deronjić řekl, že Karadžić mu osobně 9. července 1995 řekl, že Muslimové ze Srebrenice "musejí být vyvražděni... jakýmkoli způsobem". Dva dny nato začal na Mladičův rozkaz masakr.
Karadžić a Mladić, kteří jsou obviněni mimo jiné z genocidy ve Srebrenici, jsou v čele seznamu lidí hledaných haagským tribunálem.
Proces s Miloševičem, který je obviněn z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy, byl do června odložen. Bývalý jugoslávský prezident se připravuje na obhajobu.
V mnoha předchozích případech soudci nebrali v úvahu doporučení k relativně mírným trestům. Například bývalý bosenskosrbský velitel Momir Nikolić byl loni v prosinci za podíl na srebrenickém masakru odsouzen k 27 letům navzdory tomu, že po dohodě s prokurátory byl navržen trest odnětí svobody na 15 až 20 let.
