Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deset let pro svědka v kauze Miloševič

  6:27aktualizováno  6:27
K deseti letům vězení za válečné zločiny byl u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii odsouzen bosenský Srb Miroslav Deronjić, který je považován za důležitého svědka v procesu se Slobodanem Miloševičem. "Zabil desítky lidí," rozhodl soud.

Devětačtyřicetiletý Deronjić se po dohodě s prokurátory přiznal k jedinému bodu obžaloby, který se týká toho, že v květnu 1992 nařídil zničení muslimské vesnice Glogova, v níž zahynulo 65 civilistů.

Předsedající soudu Wolfgang Schomburg řekl, že soud se snažil vyvážit mimořádnou závažnost zločinu s tím, že obviněný přispěl k objasnění pravdy o válečných zločinech v bývalé Jugoslávii.

Výměnou za přiznání tohoto bodu obvinění a za svědectví proti Miloševičovi a dalším, v němž popsal z vlastní zkušenosti etnické čistky Muslimů v Bosně, prokurátoři upustili od pěti dalších obvinění vůči Deronjičovi a doporučili trest v délce deseti let odnětí svobody.

Deronjić, který býval ve vysoké funkci ve východobosenském Bratunaci, připustil, že vydal rozkaz k útoku na nechráněnou a odzbrojenou obec Glogova. Ta byla vypálena a řada jejích muslimských obyvatel zavražděna.

Jako svědek v Miloševičově procesu Deronjić loni v listopadu řekl, že v roce 1991 dostal od Miloševičova úřadu rozkaz, aby převezl zbraně přes bosensko-srbskou hranici, což je potvrzením spolupráce mezi Srby v Bosně a Srbskem.

Aby bylo možné Miloševiče, který byl tehdy srbským prezidentem, usvědčit, musejí prokurátoři dokázat, že byl odpovědný za události v sousední Bosně. Milošević řekl, že Deronjić lže, ten trvá na své výpovědi.

Podle Schomburga porota usoudila, že vyjádřená lítost a spolupráce Deronjiče s tribunálem jsou důvodem k mírnějšímu trestu, protože jeho svědectví bylo jedinečné a pomůže "předejít všem pokusům o revizi" dějin".

Deronjić byl jedním ze tří hlavních podezřelých, kteří loni přiznali vinu a poskytli svědectví o etnických čistkách, včetně masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bylo povražděno přes sedm tisíc Muslimů. Deronjić v této souvislosti potvrdil, že bosenskosrbské vedení nejenže vědělo o chystaném masakru, ale dokonce ho naplánovalo a nařídilo.

Deronjić řekl, že Karadžić mu osobně 9. července 1995 řekl, že Muslimové ze Srebrenice "musejí být vyvražděni... jakýmkoli způsobem". Dva dny nato začal na Mladičův rozkaz masakr.

Karadžić a Mladić, kteří jsou obviněni mimo jiné z genocidy ve Srebrenici, jsou v čele seznamu lidí hledaných haagským tribunálem.

Proces s Miloševičem, který je obviněn z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy, byl do června odložen. Bývalý jugoslávský prezident se připravuje na obhajobu.

V mnoha předchozích případech soudci nebrali v úvahu doporučení k relativně mírným trestům. Například bývalý bosenskosrbský velitel Momir Nikolić byl loni v prosinci za podíl na srebrenickém masakru odsouzen k 27 letům navzdory tomu, že po dohodě s prokurátory byl navržen trest odnětí svobody na 15 až 20 let.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.