Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Slečno, potřebujete pomoc?“ Jedna věta stála Michala Velíška život

  5:12aktualizováno  5:12
Před deseti lety si na Karlově náměstí v Praze přisedl ke studentce Elišce David Lubina. V ruce měl pistoli. Vyděšené dívce vyrazili na pomoc dva muži. Jeden z nich se zeptal, zda potřebuje pomoc. To se Michalovi Velíškovi stalo osudným. Lubina ho zastřelil.

Trest si David Lubina sám předpověděl. „To dopadne blbě. Pětadvacet let dostanu kvůli médiím. Udělali ze mě bestii, to bude komedie,“ uvedl tehdy jedenatřicetiletý muž, když mluvil se znalci. „Určitě to nebude po právu. Sice jsem zabil člověka, ale nechtěl jsem ho zabít. Kdybych zabil bezdomovce, tak bych nedostal ani patnáct let,“ dodal.

Městský soud mu nejprve za vraždu uložil 23 let vězení. Přihlédl mimo jiné k tomu, že si Lubina odseděl 8,5 roku za loupež a z vězení vyšel v roce 2004. Mimo to se dříve dopustil i výtržností, krádeží a maření úředního rozhodnutí, když utekl z vězení. Navíc měl v době činu zakázaný pobyt v Praze. Vrchní soud později trest o dva roky zpřísnil. Rozsudek nakonec potvrdil Nejvyšší soud. (více o jeho verdiktu zde)

Od malička jsem byl grázl

Při výsleších o sobě Lubina mluvil opakovaně jako o grázlovi. Prý za to mohl jeho otec. „Trestal mě každý den. Vyrostl ze mě grázl, kterého to přestalo bolet,“ uvedl Lubina.

Ve škole měl jako „živé dítě“ problémy. Znalcům řekl, že jedničku z chování měl snad jen jednou. Problémy měl podle svých slov s matematikou, fyzikou a češtinou. Nakonec se vyučil zedníkem, v rámci rekvalifikací ve vězení se stal i lakýrníkem a zámečníkem.

Fotogalerie

Kde se mu líbilo, byla vojna. Strávil na ní 14 měsíců, absolvoval poddůstojnickou školu a v armádě chtěl zůstat. „Táta mi to zakázal, že bych byl vygumovaný zelený mozek,“ vysvětloval, proč mu vojenská kariéra nevyšla.

Za své nejbližší označil rodiče a sestru. V době Velíškovy vraždy měl i přítelkyni. Po střelbě na Karlově náměstí k ní zašel a společně sledovali televizi. „Ukazovali tam identikit. David řekl, že to sedí na třicet procent národa. Více jsme se o tom nebavili,“ uvedla na policii. Lubina byl podle ní klidný. Když zjistila, že střílel on, byl to pro ní šok a nemohla tomu uvěřit. „Beru to jako souhru nešťastných náhod,“ řekla.

O společném sledování televize vypovídal i Lubina. „Přítelkyně říkala, že to je hrozné, a já jsem neměl tu sílu jí říci, že jsem to udělal,“ uvedl.

Michal Velíšek neměl šanci

„Byl jsem opilý, jak zákon káže,“ zahájil svou výpověď na policii David Lubina. Popisoval, že moc nejedl, ale koupil si dva litry vína, které asi během hodiny vypil. Chystal se získat peníze. K tomu už si dříve pořídil pistoli. Nejprve se o to pokoušel na Praze 6, ale podle svých slov nenašel odvahu, tu si proto dodával právě alkoholem.

Ceny Michala Velíška

Michal Velíšek s rodinou - Michal Veíšek s roční dcerou Valentýnkou a manželkou Ivanou.

Vražda Michala Velíška vzbudila velkou pozornost médií. I soudce vrchního soudu Jiří Lněnička uvedl, že se případ výrazně vymyká obvyklým vraždám. „Bez varování usmrtil člověka, který vystoupil na obranu jiného člověka,“ řekl.

Od roku 2006 je na památku Michala Velíška udílena cena, která nese jeho jméno. Zatím ji získalo třináct lidí za devět odvážných činů, kdy neváhali chránit jiného člověka bez ohledu na nebezpečí. Zatím posledním oceněným byl Petr Vejvoda, který bránil spolužačku ze střední školy ve Žďáru nad Sázavou, kam vnikla útočnice v nožem v ruce. Spolužačku zachránil, ale sám přišel o život.

Jak se dostal na Karlovo náměstí, nedokázal říci. I to, že si sedl k mladé dívce, považoval za náhodu. „Myslím si, že bych přisedl ke komukoli, kdo by seděl sám,“ uvedl. Co přesně následovalo, popisoval kvůli opilosti jen velmi obtížně.

Studentka Eliška si do parku odskočila na svačinu. U soudu vypověděla, že když si k ní Lubina přisedl, vrazil ji pistoli do zad či do boku. Hrozil, že pokud s ním nepůjde, bude mít kulku v ledvinách či páteři. Když mu nabídla svoji kabelku, odmítl. Nereagoval ani na sliby, že nic neohlásí policii, když ji nechá na pokoji.

Podle dívky pořád opakoval svou hrozbu o kulce v páteři. „Když jsem se ptala, proč by to vlastně dělal, proč by mě chtěl zastřelit, odpověděl, že už jen pro ten pocit,“ řekla. Během konverzace se snažila upoutat pozornost kolemjdoucích. Všiml si ji muž s kočárkem a ještě jeden mladý muž.

Muž s kočárkem - Michal Velíšek dívku oslovil. Okamžitou reakcí byla rána z pistole, kterou měl Lubina odjištěnou už od chvíle, kdy si sedl na lavičku. Po ní následoval další výstřel. Znalci potvrdili, že druhá rána mířila Velíškovi do zad.

„Nechci, aby to vyznělo nějak cynicky, ale první střela je nástřelná, druhá na jistotu,“ vypovídal David Lubina s tím, že je tak naučený. Ale proč vlastně střílel? Podle svých slov se obával dvojice blížících se mužů a toho, že bude muset zpět do vězení. Největší roli podle něj však hrála opilost. Tvrdil také, že jednal podvědomě - reagoval prý na Velíškův hlas. „Jako když jedete v autě, rozsvítí se před vámi něčí brzdová světla a šlápnete na brzdu,“ vysvětloval.

Toho, že Velíšek měl kočárek, si prý nevšiml. Dívka, kterou Michal Velíšek zachránil, vypověděla, že se jí postřelený hned ptal, zda jeho malá dcerka v pořádku. Ona ji potom hlídala, zatímco Velíška ošetřovali záchranáři. Střihač televize Nova však zraněním později v nemocnici podlehl.

Po vraždě se skrýval v zemljance

Policie začala po vraždě okamžitě hledat pachatele. Vyšetřovatel Pavel Rosák vzpomíná, že jméno David Lubina ke střelci přiřadili čtyři až pět dní po vraždě. „Ze záznamů kamer byl na základě popisu pachatele z Karlova náměstí zjištěn pohyb totožného člověka v Praze 6 - Dejvicích. Na pořízených fotografiích, které byly následně uveřejněny, byl poznán David Lubina,“ vysvětlil.

V té době se už však Lubina skrýval. Varoval ho známý, jehož jméno nikdy neprozradil. Lubina nejprve zvažoval, jak se přiblížit k domovu a vyhnout se policii. Nakonec to zavrhl. „Jediné místo, které jsem svým způsobem důvěrněji znal, bylo okolí Klánovic a Šestajovic, tak jsem se rozhodl zakopat tam,“ vypověděl na policii. Tu po zadržení i ke své zemljance dovedl. (jak úkryt vypadal najdete zde)

Policii na Lubinovu stopu přivedl jeho další známý. Díky němu zjistila, že pobývá někde u Klánovic. Nejprve se ho tam chystala zadržet na nádraží, ale to se nezdařilo. Nakonec byl zadržen na stanici metra Černý most. V poutech skončil tři týdny po vraždě.

„Důležitým okamžikem bylo vyhlášení odměny za dopadení Lubiny v televizi Nova. Policii se přihlásil člověk, se kterým byl Lubina jako jedním z mála v kontaktu. Ani tomu však nedůvěřoval natolik, aby mu prozradil, kde konkrétně se nachází. Tento svědek začal s vidinou odměny s policisty spolupracovat a Lubinu nasměroval na již zmíněný Černý Most,“ vysvětlil vyšetřovatel Rosák.

„V době zadržení působil jako zoufalec. Věděl, že se po něm pátrá a už nevěděl kudy kam,“ dodal.

Litoval či nelitoval?

Rosák vzpomíná, že Lubina při vyšetřování vraždy spolupracoval. Připomněl, že vraždu spáchal opilý, ale když byl střízlivý, tak se choval a působil jako slušný člověk. „Svého činu Lubina litoval, při výslechu i brečel. Otázkou je, zda byla jeho projevená lítost pravdivá či jen účelová. Osobně si však myslím, že svého činu skutečně litoval,“ uvedl vyšetřovatel.

Trochu jiného názoru byl psycholog Jan Vymětal. Ten v úvodu uvedl, že výsledky testů u Lubiny odhalily nadprůměrný intelekt. Také ale řekl, že ho agresivita provází prakticky po celý život.

Znalec u soudu uvedl, že Lubina byl dost inteligentní na to, aby věděl, že jednal nesprávně. Zároveň však řekl, že u obžalovaného jsou snížené pocity viny jak u předchozích činů, tak u projednávané vraždy. „Pokud jde o možnost resocializace, tak jsem se vyjádřil skepticky, spíše pesimisticky,“ řekl u soudu.

Když Lubina mluvil o plánech do budoucnosti, zmiňoval že chce děti. „Když ne rodinu, tak aspoň děti,“ uvedl. Vyslovil také obavu, že až vyjde z vězení, nebude už jeho otec mezi živými. Z vězení může být Lubina podmínečně propuštěn teprve po odpykání dvou třetin trestu - tedy v roce 2022.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.