Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Pavel II. otevřel církev světu, v jeho díle pokračuje František

  12:27aktualizováno  12:27
Katolíci po celém světě si připomínají desáté výročí smrti Jana Pavla II.. Oblíbený papež vtiskl církvi moderní tvář a svým vystupováním přispěl k pádu komunismu. Dědicem jeho odkazu je současný papež František, jehož přístup k vedení církve se v mnohém Janu Pavlovi II. podobá.

Papežové Jan Pavel II. a František | foto: koláž iDNES.cz

Mluvit o předávání žezla mezi Janem Pavlem II. a papežem Františkem se nedá, protože jejich pontifikáty odděluje osm let vlády Benedikta XVI.. Ten se však profiloval především jako autor hlubokých teologických pojednání. 

Ideová návaznost Jana Pavla II. a Františka je více než očividná. Jan Pavel II. se během 27 let v papežském rouchu stal jednou z nejvýznamnějších světových osobností. Byl prvním papežem moderní éry, které vládnou sdělovací prostředky a mnozí tvrdí, že se pro tento úděl přímo narodil. Neodmítal nové komunikační prostředky a naopak se je snažil využít pro šíření víry, připomíná server National Catholic Reporter.

Jan Pavel II.

Celkově 264. papež stál v čele katolické církve bezmála 27 let. Krakovský kardinál Karol Wojtyla, který přijal jméno Jan Pavel II., byl zvolen 16. října 1978 po třech dnech volby a papežem byl až do své smrti 2. dubna 2005. Zvolení prvního Slovana do čela Vatikánu, který měl zkušenosti s hrůzami nacismu i komunismu, uvítaly desítky milionů věřících v komunistických zemích téměř jako zázrak. Temnou stránkou života Jana Pavla II. byl neúspěšný pokus o atentát v roce 1981, kdy ho turecký terorista Mehmet Ali Agça několika výstřely zasáhl do břicha a do ramene.

1. května 2011 byl ve Vatikánu prohlášen za blahořečeného. Zázrakem, nutným pro blahořečení, bylo prohlášení Francouzky Marie Simon-Pierre, která tvrdila, že dva měsíce po skonu papeže se zázračně uzdravila z Parkinsonovy nemoci, když se k němu modlila. Lékaři její uzdravení potvrdili. Svatořečen byl společně s dalším papežem Janem XXIII. 27. dubna 2014. Druhým zázrakem, nutným pro svatořečení, bylo uzdravení ženy, které bylo zaznamenáno večer téhož dne, kdy byl bývalý pontifik prohlášen blahoslaveným.

Zdroj: ČTK

V tomto ohledu je papež František dobrým následníkem. Stačí se podívat na sociální sítě, kde František už dávno necílí jen na věřící. Nepohrdne focením s mladými příznivci, odmítá luxus a objevuje se na titulních stranách prestižních světových časopisů. Není jen hlavou církve, ale jejím symbolem. Ten z něj mimo jiné udělal i bývalý novinář Greg Burke, který diriguje Františkovo PR oddělení (více o něm zde).

Prolomená tabu

Jan Pavel II. prolomil ve vedení církve mnohá tabu. Jako první papež veřejně uznal historickou diskriminaci židů křesťany, v dubnu 1986 se pomodlil společně s rabínem v hlavní římské synagoze, během poutní cesty po Svaté zemi v roce 2000 vyjádřil politování nad holokaustem a o rok později v Sýrii bezprecedentně navštívil mešitu.

V otázkách celibátu, manželství, kontroly porodnosti a homosexuálů však příliš pokrokový nebyl. „Zastával v nich poměrně přímočará, konzervativní stanoviska, a ta se snažil důrazně prosazovat,“ uvedl pro server iDNES.cz Jan Spousta, sociolog a šéfredaktor měsíčníku o dění v katolické církvi Getsemany.

Také František se zprvu stavěl k těmto otázkám konzervativně, postupem času v papežském úřadu však na veřejnost začala prosakovat jeho liberálnost. V červenci 2013 se nezvykle otevřeně vyjádřil k problematice vztahu církve k homosexuálům. Podle něj by církev neměla věřící soudit na základě sexuální orientace, a to ani v případě, že se jedná o kněze (více o jeho výroku se dočtete zde).

František jde ve stopách Jana Pavla II. také v zahraničních cestách. Polský papež byl v tomto ohledu rekordmanem, absolvoval celkem 104 cest mimo Itálii. František při první zahraniční cestě zavítal do Brazílie, následovaly cesty do Izraele a Palestiny, Turecka, Jižní Koreje a na Filipíny. Letos zavítá mimo jiné i do Spojených států.

Fotogalerie

Oba pontifikové si zakládají také na přímočarých a jasně rozpoznatelných názorech. František od svého nástupu demonstruje skromnost a soucit s chudými a toto téma zmiňuje ve většině svých veřejných vystoupení. Jan Pavel II. už při nástupu do vedení církve avizoval, že jeho mise se zaměří na evangelizaci, důstojnost člověka a protest proti „kultu smrt“, tedy kontrole porodnosti a eutanázii.

František se citlivým otázkám nevyhýbá, míní odborník

I přes svou „názorovou anarchii“ Jan Pavel i František uvnitř církve prosazují přísný řád. Rozdíl je v otevřené kritice citlivých církevních témat. Jan Pavel II. na veřejnosti problémy církve příliš neprezentoval. „Citlivé církevní otázky nebyly v popředí jeho zájmu a spíš se je snažil upozadit. Velké skandály kolem sexuálního zneužívání mládeže duchovními navíc na Západě vypukly až ve druhé polovině jeho pontifikátu, kdy již byl nemocný a unavený,“ připomíná Spousta.

„Naopak František se problémům v církvi obvykle nevyhýbá, staví se k nim čelem, ale vůči citlivým etickým otázkám je poněkud zdrženlivější, nevynáší tak radikální soudy,“ uvedl Spousta. František otevřeně bojuje proti korupci v církvi. Loni na pozici prefekta ekonomického sekretariátu Vatikánu povýšil australského kardinála George Pella, kterému se podařilo zjistit, že na vatikánských účtů se ukrývaly stovky milionů eur. Pell tvrdí, že peníze nemají nelegální původ (více zde).

Únava papeže Františka

Papež František během čtvrteční mše ve Svatopetrském chrámu přiznal, že se někdy cítí být unavený. "Únava kněží. Víte, jak často o této únavě, kterou všichni zažíváte, přemýšlím? Myslím na ni a modlím se, zvláště, když jsem také unavený," uvedl během mše 78letý papež. "Modlím se za vás, protože pracujete pro národ Boží, který se svěřil do vaší péče, mnoho z vás navíc na opuštěných a nebezpečných místech," dodal František. "Naše únava, drazí kněží, je jako kadidlo, jehož vůně potichu stoupá až do nebe. Naše únava se dostává přímo k srdci Otce," doplnil. 

Hlava katolické církve již v polovině března při rozhovoru pro mexickou televizní stanici uvedla, že má pocit, že ve své funkci bude jen krátkou dobu. "Mám pocit, že můj pontifikát bude krátký, čtyři nebo pět let, nebo dokonce dva nebo tři roky. Dva roky už utekly. Je to takový zvláštní pocit," řekl tehdy papež (více zde).

Zdroj: ČTK

Mezi oběma populárními papeži jsou však patrné i rozdíly, především v politické angažovanosti. František velké politické otázky odmítá. Při loňské návštěvě Evropského parlamentu ve Štrasburku mimo jiné prohlásil, že o politice mluvit rozhodně nebude a držel se svých osvědčených témat boje proti chudobě a pomoci potřebným (více o vystoupení v Evropském parlamentu zde). 

Jan Pavel II. se naopak politických otázek nebál. Ještě před pádem komunismu absolvoval návštěvu své Polska, čímž povzbudil miliony svých krajanů a údajně se zasadil i o propuštění Lecha Walesy z vězení v roce 1983. Opakovaně se vyjadřoval i k průběhům voleb po celém světě a poukazoval na nich na omezování svobody.

Podle Spousty lze rozdíl pozorovat i jinde. „Jan Pavel II. a v jeho stopách Benedikt XVI. vystupovali především jako nositelé autority. Autority služebné a vědomé si vlastní slabosti, ale přesto autority, dokonce první autority po Bohu. František autoritu má také a užívá ji, ale zdá se, že se snaží jí nepodlehnout, nerozpustit svou osobnost v papežské roli. Je jaksi rovnostářštější, spontánnější, skromnější,“ myslí si Spousta.

Životní pouť Františka je s Janem Pavlem II. spjata už od od roku 1992, kdy papež argentinského duchovního jmenoval biskupem. O devět let později pak kardinálem. Když Jan Pavel II. 2. dubna 2005 skonal, František při zádušní mši v katedrále argentinského hlavního města prohlásil: „ Jan Pavel II. důsledně svědčil o Pánu a zároveň – jako koherentní Boží muž – žil ve společenství se svým lidem.“ 

V podobném duchu se František snaží vést i svůj pontifikát. „Duchovní by se měli velmi snažit, aby jejich duchovní autorita nenabírala rysy světské moci, jakou mají králové. Moc totiž korumpuje, jak řekl kdysi britský katolický politik lord Acton, a absolutní moc korumpuje absolutně,“ dodává Spousta.

Podívejte se na nejdůležitější životní okamžiky Jana Pavla II.:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.