Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prázdné stránky, rozdělená země. Dánsko si připomíná výročí karikatur

  6:39aktualizováno  6:39
Bezbřehou svobodu slova vystřídal v Dánsku strach. Před deseti lety otiskl deník Jyllands-Posten karikatury islámského proroka Mohameda s bombou místo turbanu, které vyvolaly hněv napříč muslimským světem. Upomínka na kulaté výročí už se raději obešla bez karikatur.

Redakce dánského listu se měla stát terčem útoku teroristů. | foto: AP

„Jyllands-Posten se rozhodl karikatury znovu neotisknout z bezpečnostních důvodů, z obavy o bezpečí svých zaměstnanců. Ale nemyslím si, že je vůbec někdo otiskne. Je to moc nebezpečné. Ostatní média říkají, že je nezveřejní, protože to není třeba. Každý ví, jak ty karikatury vypadají,“ řekla pro iDNES.cz dánská novinářka, která si nepřála uvést své jméno.

Aféra karikatury

Devětasedmdesátiletý dánský kreslíř Kurt Westergaard v roce 2005 nakreslil pro Jyllands-Posten karikaturu proroka Mohameda s turbanem ve tvaru bomby. Byla jednou ze dvanácti karikatur na toto téma, které list otiskl.

Karikatury postupně otiskly norské, německé, francouzské i španělské noviny. Například francouzský list France Soir napsal, že může „zesměšnit kteréhokoliv boha“ a přidal k tomu vlastní karikaturu.

„Nic si z toho nedělej, Mohamede. Každého z nás už někdy karikovali,“ říká na obrázku křesťanský Bůh. Na obláčku s nimi sedí i Buddha a Jahve. Šéfa francouzského listu poté stálo otištění karikatur místo.

Středeční vydání Jyllands-Posten na výročí deseti let od otištění dvanácti karikatur proroka Mohameda upomíná. Na místě obrázků jsou však jen prázdná políčka.

V rámci výročí proběhl také průzkum mezi tamními muslimy a ostatními Dány pod záštitou Wilkeho institutu. Zeptal se, zda bylo podle jejich názoru otištění karikatur 30. září 2005 správné.

Výsledky ukázaly, jak hluboká propast mezi dánskými muslimy a nemuslimy panuje - 93 procent muslimů si i dnes myslí, že se redakce nezachovala správně, což je zhruba stejně jako v průzkumu z roku 2006.

Naopak mezi Dány ostatního vyznání podle Jyllands-Posten vzrostl počet těch, kteří otištění karikatur schvalují. V roce 2006 to bylo 47 procent, letos téměř 58 procent.

Předsedkyni dánského parlamentu Piu Kjærsgaardovou to nepřekvapuje. „Ale je to smutné, velmi smutné, protože součástí integrace by mělo být, že přijmete hodnoty svobody, které máme, včetně svobody projevu,“ uvedla a poukázala na to, že mnoho muslimů pochází ze zemí s represivními režimy, a tím spíš by tedy měli ocenit svobodu projevu a tisku. Kjærsgaardová je dlouhodobě proti imigraci a multikulturní politice.

Dánský imám Fatih Alev však namítá, že rozdílné názory mezi jednotlivými Dány nemají s islámem nic společného. „Můžeme pouze usuzovat, že jsou to lidé z takové části světa, ve které na tyto věci nahlížejí jinak. Například křesťané z Blízkého východu by reagovali velmi ostře, pokud by si někdo dělal legraci z Ježíše či jiných věcí, které uctívají.“

30.září 2015 v 01:41, příspěvek archivován: 30.září 2015 v 19:01

On 10th anniversary of the #cartooncrisis @jyllandsposten republishes its piece without cartoons due to threat pic.twitter.com/RrBiyYM9uq

Zveřejnění karikatur nejen v Jyllands-Posten, ale i v dalších médiích, která kresby převzala, vyvolalo bouřlivé protesty v celém muslimském světě. Zobrazování Mohameda je totiž zapovězeno v jakékoliv podobě, natož jako teroristy s bombou v turbanu. Usáma bin Ládin za to pohrozil Evropě trestem. Dánští kreslíři se nějakou dobu ze strachu skrývali.

Při demonstracích zemřelo pět desítek lidí, některé z islámských států odvolaly své velvyslance z Dánska a bojkotovaly dánské výrobky. Dánsko také doporučilo svým občanům nejezdit do muslimských zemí. Indonéští demonstranti například pálili dánské vlajky. Dav Libanonců pak dokonce zapálil dánskou ambasádu v Bejrútu.

Muslimský svět se rozzlobil i o dva roky později, kdy dánské listy otiskly nejznámější karikaturu znovu. Rozhodli se k tomu poté, co islamisté začali Westergaardovi vyhrožovat smrtí. Ten dodnes čelí výhrůžkám, a je proto pod policejní ochranou.

Před pěti lety se například mladík ze Somálska ozbrojený nožem a sekyrou pokusil vniknout do jeho domu v dánském městě Arhus. Westergaardovi se i s vnučkou podařilo ukrýt ve speciálně zabezpečené místnosti (více zde).

Roku 2010 také dánská tajná služba ve spolupráci se švédskými kolegy zmařila atentát na kodaňskou redakci Jyllands-Posten. V budově, kde deník sídlí, teroristé plánovali pozabíjet co nejvíce lidí. Policisté zadrželi pět podezřelých (více zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.