Má desetibodový program zastřešující všelijaké podstrany, které předstírají, že se od sebe liší.
Socialisté se před volbami zavázali, že bude vysoká dynamika hospodářství, poroste životní úroveň, zvýší se důchody, klesne nezaměstnanost i zadlužení státu, zlepší se právo i životní prostředí, zvýší se výdaje na vědu, školy a kulturu, upevní se mezinárodní postavení ČR a budou se hájit zájmy ČR v zahraničí.
Samé pěkné věci. Koalice je přijala za své. Patrně to myslí jako vtip. Vtipné to určitě je. Přinejmenším donutí ČSSD přiznat, že takové všeobecné sliby, které může dát každý politik kdykoliv, nejsou k ničemu, ale nic nestojí a udělají dojem.
Nebo jste snad už viděli politickou stranu, která slibuje, že hospodářství i životní úroveň poklesne, nezaměstnanost stoupne, zvýší se státní zadlužení, věda, školství i kultura budou vzaty u huby, životní prostředí se zhorší a tak dále... Jistěže neviděli.
ČSSD bude muset svůj slavnostní předvolební slib a závazek odmítnout a přiznat, že takové sliby jsou zbytečné, nemají žádný věcný obsah a dávají se jen v rámci balamutění voličů. Vládní program se na nich stavět nedá. Pokud by toto memorandum slibů mělo být základem vztahů mezi opozicí a příští vládou - bůh s námi všemi.
Opravdová politika začíná až kus za memorandem, v oblasti, v které platí: jakým postupem, kterou metodou, jaké konkrétní číslo tam bude, co tvoří věcný obsah příštího zákona, kolik procent čeho, kudy povede která silnice, jaká dávka komu, kolik korun to stojí a tak dále...
Řídit stát neznamená házet lidem všeobecné sliby dobra. Za nimi se totiž může skrývat cokoliv, jak se může přesvědčit čtenář rajských slibů v komunistických ústavách i v projevech Hitlerů či Husáků.
Řídit stát znamená naopak předkládat věcné, konkrétní a praktické postupy, jak ten či onen problém řešit. Odpovědět na problém nezaměstnanosti stručným slibem "snížíme nezaměstnanost" je odpověď bezcenná.
Bezcenných deset bodů se nyní vrátilo jako bumerang na socialistický stůl. Proč je tam koalice posílá, je nejasné. Jen politický blázen by řekl ano, to je dobré východisko pro dohodu mezi opozicí a vládou.
Koalice tedy žertuje, asi nás chce v horku pobavit, budiž, proč ne. Pohled na Paroubka, jak zamítá vlastní výtvory pro bezobsažnost, může anti-Paroubky potěšit.
Tolik jste toho slibovali, a když to chce prosadit někdo jiný, jste proti. Jde vám o vlastní pejchu, nebo o blaho lidu? To jsou samé zlomyslné a zábavné otázky.
Ale možná by nás víc pobavilo, kdybychom alespoň tušili, co dobré východisko pro dohodu mezi oběma bloky vlastně je. Zatím se zdá, a události to denně potvrzují, že žádné dobré východisko k mání není.
ČSSD svých deset bodů za bezcenné nepovažuje - i to je svého druhu vtip. Místopředseda Havel dodává, že za těmi body je osmdesát stran programu ČSSD. Myslí to tak, že mají pravozelení vládnout s programem ČSSD?
Když bude humor pokračovat, přistoupí nakonec koalice i na těch osmdesát stran. ČSSD zůstane v opozici, koalice bude vládnout s jejich programem.
Jenže i tento návrh Paroubek zamítne. A bude mít pravdu. Proč by koalice vládla s programem levice? To už by Paroubek mohl dělat opozici s Modrou šancí v ruce.
Skoro každý den chodí politici k pultíkům, aby před novináři a podobným publikem řekli mnoha slovy nic. Bylo by dobré, kdyby se to publikum přestalo dostavovat. A kdyby přišlo až na konec té komedie.
Až bude co říct. Až bude rovná vůle, jak zpívá básník. Cesty mohou býti rozličné. Jenže politika nejsou ty cíle, nýbrž ty cesty k nim. Tolik k problému pěvec J. Kollár.
