Děrné štítky pomalu končí

Děrné štítky přežívají i v digitálním věku. Většina děrných karet sice skončila jako rarita v muzeu, ale na několika místech USA stále slouží. "Jsme na ně zvyklí," říká Dolores Floresová, analytička personálního oddělení losangeleské zdravotní služby. Kus tuhého papíru slouží zaměstnancům úřadu jako karta, na kterou označují příchod a odchod z práce. Podle některých odborníků štítky definitivně zmizí do pěti let.

Otázkou je, proč je nenahradí digitálním zápisem do počítačů také losangeleské zdravotní úřady. Floresová odhaduje, že kabelové propojení, nové zařízení a programy by vyšly na pět milionů dolarů, takže raději zůstávají u vynálezu, který přivedl na svět Herman Hollerith v roce 1880 pro mechanickou automatizaci výsledků sčítání lidu.

Roky slávy přišly v šedesátých letech minulého století, kdy v oběhu kolovalo až 260 miliard karet, v přepočtu asi 1300 na jednoho Američana. Tehdy se staly symbolem automatizace a prvotním nosičem pro zapisování programů, ukládání dat a vyplácení mezd.

S děrnými štítky stály a padaly americké daňové úřady, železnice, banky a pojišťovny. Děrovalo se do nich vše možné - od placení mýtného na dálnicích po inventáře knihoven a podniků. Dnes je vyrábějí už jen tři americké společnosti. Tito poslední Mohykáni zásobují lasvegaské herny, sázkové kanceláře, některé školní úřady, hrstku soukromých společností a také automobilky Ford a Chrysler, kde se používají omezeně na odlehlých pracovištích.

Velkým zákazníkem je stále vládní tiskárna, která na ně tiskne reklamu a posílá ji spolu s důchodovými šeky. 

Nechvalné proslulosti se karty dočkaly v roce 2000 při prezidentských volbách na Floridě. Kvůli špatnému nebo nedbalému proděravění si sčítací stroje Votomatic nevěděly rady, jak interpretovat rozhodnutí voliče, a způsobily ve výsledcích klání Bush - Gore zmatek. Musel zasáhnout americký Nejvyššího soudu.

V rámci reformy volebního systému proto chtějí floridské úřady nahradit děrné karty jinou technikou, ale ponechat si je chtějí velkoměsta jako Los Angeles a Chicago. 

Zbývá pět let
Přesto děrné štítky žijí poslední léta života. Podle některých odborníků zmizí definitivně do pěti let. Nyní vydávají ještě posmrtné záchvěvy, když je objeví některá společnost a rozhodne se převést údaje do počítačů.

Bob Swartz, který staré děrné štítky sbírá, pronajal nedávno Chicagské univerzitě zařízení, s jehož pomocí převede do digitální řeči počítačů asi půl milionu karet obsahujících sedmdesát let starý výzkum dialektu indiánů z kmene Mayů. Kalifornská Národní laboratoř Lawrence Livermora si do počítačů vloží zase výsledky jaderných testů z roku 1974, které jsou na 7500 kartách.

Počítačový specialista z Iowské univerzity Dougles Jones začal se sběrem děrných štítků v roce 1980, když si uvědomil, jak rychle mizí pod náporem zápisů na magnetické pásky. Podstatnou část sbírky však věnoval velevážené muzejní organizaci Smithsonian Institute.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video