Nový ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Po Jiřím Čunkovi ho čeká na ministerstvu hodně práce i problémy zděděné už z 90. let.

Nový ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Po Jiřím Čunkovi ho čeká na ministerstvu hodně práce i problémy zděděné už z 90. let. | foto: MF DNES

Deregulaci nájmů bude třeba zpomalit, říká ministr Cyril Svoboda

  • 74
Zpomalení deregulace nájemného nebo alespoň prozatímní udržení počtu stavebních úřadů, i takové cíle nastínil nový ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda čtenářům. Politický matador soudí, že rozhodující kvalifikací pro vedení resortu jsou manažerské zkušenosti, které má.

Jednou z nejožehavějších otázek, před kterou ministerstvo pro místní rozvoj nyní stojí, je deregulace nájemného. Regulované nájemné totiž podle některých odhadů může letos čekat skok téměř o polovinu. - čtěte Regulované nájmy v Praze mohou vzrůst až o 46 procent

"Podle mého názoru v Praze a možná ještě v některém jiném městě bude třeba zpomalit tempo deregulace tváří v tvář možným dopadům hospodářské krize," nastínil Svoboda. "Nepochybně bude pro nás všechny levnější zpomalit tempo deregulace než vyplácet masivně sociální dávky na bydlení," vysvětlil svůj záměr.

CYRIL SVOBODA ON-LINE

Odpovědi ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobody

Řada otázek se také týkala politických zkušeností muže, který působil jako šéf vnitra, diplomacie a naposledy legislativní rady vlády. "Ministr má být člověk, který zvládne řídit resort. Kromě toho zastupuje ve vládě vlastní politickou stranu. Z obou dvou důvodů mám dostatek zkušeností být ministrem pro místní rozvoj," hájil se Svoboda.

"Víte o tom, že například Edvard Beneš byl mnohokrát ministrem? Nebo že i bývalý předseda lidové strany Jan Šrámek byl mnohokrát ministrem a několikrát změnil resort? Není důležité, kolikrát kdo je ministrem, ale jakým je ministrem," podotkl Svoboda.

PRIORITY CYRILA SVOBODY

Na co chce nový ministr klást největší důraz

Jednoho ze čtenářů zajímal důvod nedávné roztržky mezi šéfem strany Jiřím Čunkem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Čunek chtěl svého vnitrostranického rivala vystrnadit z vlády, nakonec ale musel odejít on sám. - o konci Jiřího Čunka ve vládě čtěte zde

"Naší straně velmi záleží na tom, aby nebyl povolen hazard přes internet. Hazard je nebezpečnější než drogy nebo alkoholismus. Jeho nebezpečnost je v tom, že přes internet proniká do každé domácnosti a je příčinnou rozvratu mezilidských vztahů," vysvětloval Svoboda.

Právě v otázce hazardu Kalousek coby ministr financí své stranické kolegy znepokojil, když jako ministr financí povolil sázení přes internet. Tím se postavil usnesení celostátní konference lidovců - tedy nejvyššího možného orgánu mezi sjezdy. - čtěte Čunek: Povolení hazardu bude muset Kalousek straně vysvětlit

Novopečený ministr také soudí, že nepůjde snadno uskutečnit Čunkův záměr na zrušení dvou set stavebních úřadů, jejichž kompetence by převzalo pět set zbývajících.

"Koncept vetší koncentrace stavebních úřadů je správný, ale podle mého názoru na jeho realizaci dnes není vhodná chvíle mimo jiné proto, že mám na mysli podporu zaměstnanosti a dostupnosti potřebných úřadů. Možné dopady hospodářské krize na nás kladou jiné úkoly než se zabývat rušením stavebních úřadů," řekl Svoboda.

PROBLÉMY, KTERÉ SVOBODA "ZDĚDIL"

Čunkovo ministerstvo operuje velkým množstvím peněz a řešilo poměrně dost problémů. Jiří Čunek například chtěl zrušit téměř třetinu stavebních úřadů kvůli racionalizaci státní správy, což odmítl Svaz měst a obcí (čtěte zde). Deregulace nájmů hrozí zvýšením skutečných cen až o desítky procent (čtěte zde). Svoboda zdědil také arbitráž o miliardu (čtěte zde) a Čunkův nápad spojit ministerstvo s resortem zemědělství (čtěte zde).

Samotný Svoboda bude řešit i vlastní záležitosti. S církevní charitou se soudí o dům v pražských Dejvicích. Od Marie Kaprálkové, ženy, která dům získala v restituci, totiž existují dvě závěti a ta novější přisuzuje dům charitě. - čtěte Svoboda u soudu bojuje za činžák, charita prý na majitelku tlačila

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video