Nejožehavější je situace u řeckého města Orestiada, kde je 12,5 km hranic bez dohledu. Denně jí projde na 350 uprchlíků.
"Situace u řeckých pobřežních hranic s Tureckem je stále znepokojivější. Příliv lidí, kteří hranice překračují nelegálně, narostl do alarmujících proporcí a Řecko se očividně nedokáže vypořádat s touto situací samo," prohlásila eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malströmová.
OSN varuje, že podmínky v tamních uprchlických táborech jsou velmi špatné. Uprchlíci z Íránu prý drží protestní hladovku.
Do pěti dnů Řecko dostane odpověď. Telefonní linky mezi evropskou agenturou pro kontrolu hranic Frontex ve Varšavě a ministerstvy vnitra se žhaví. Takovou žádost nemohou ostatní odmítnout. Problém Řecka, které má vnější hranice Unie, je problém všech.
EU rozhodne, kdo z pohraniční jednotky do Řecka pojede
Poprvé by tak EU využila pohraniční jednotku rychlého zásahu Rabit (Rapid Border Intervention Teams). V Česku má 18 policistů. Kolik z ní a kolik lidí celkem do Řecka vyjede, není zatím známo. "Vedení Frontexu rozhodne do pěti dnů. Na to, kolik pojede lidí a jak vybavených, je ještě brzy," odpovídal v pondělí mluvčí eurokomisařky Michele Cercone.
Kudy do EU?Řecko žádá o evropské Vloni požádalo o azyl v EU celkem čtvrt milionu lidí. |
Itálie, která dosud byla hlavní branou do Evropy, požádala evropský Frontex o pomoc při ochraně teritoriálních vod EU ve Středozemí, aby zabránila vyloďování nelegálních imigrantů. Nikdy však nežádala přímo o pohraničníky. Řecká žádost o 200 evropských policistů je tedy první od roku 2007, kdy zásahová jednotka vznikla.
Itálie způsobila problémy i ostatním státům EU
Řecko má větší potíže i proto, že Itálie vyřešila svůj problém s přistěhovalci tak, že se domluvila s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím na výpomoci. Jeho lodě zastavují přistěhovalecké čluny a vracejí je na africké území. Nikdo neví, co se s nimi děje pak. Brána do Evropy se tedy přesunula více na východ.
"Je to jasný způsob, jak dostat do delikátní hry ostatní země EU, aby také řešily potíže s rostoucím počtem imigrantů přes Turecko," dodal nejmenovaný diplomat pro AFP. Změnit by se mohlo i pravidlo, kdy se žádosti o azyl řeší v první zemi EU, do níž imigrant vstoupil. Rozjela se jednání i s Tureckem. To však žádá úlevy ve vízové politice s EU, do které desítky let kandiduje.
