Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klausův odkaz je kvůli jeho výlevům poničený, píše Der Spiegel

  18:00aktualizováno  18:00
Německý týdeník Der Spiegel zkritizoval odcházejícího prezidenta Václava Klause. Týdeník si všímá hlavně jeho sporných postojů k Evropské unii, změnám klimatu i Klausova "častého nestydatého populismu". Byl špatným králem, napsal doslova komentátor James Kirchick.

Český prezident Václav Klaus si během projevu chilského prezidenta Sebastiána Piňery strká pero do kapsy saka. (duben 2011) | foto: ČT

"Přestože sehrál významnou roli v českých dějinách, jeho odkaz je kvůli jeho kontroverzním postojům poničený," píše Der Spiegel na svém anglojazyčném webu. Komentátor připomněl mimo jiné i Klausův nedávný rozhovor pro polský týdeník Do Rzeczy, ve kterém Klaus "zesměšňuje obdivovaného prvního českého prezidenta Václava Havla a 'havlismus' vůbec" (více o kritice Havla čtěte zde).

Sám Klaus přitom po svém odchodu z úřadu 7. března zanechá podle komentáře "sporné dědictví" i přesto, že býval druhou nejvlivnější postavou české politiky v postkomunistickém období "hned po Havlovi", a dokonce i jeho odpůrci uznávají jeho zásluhy o pokojné rozdělení Československa a o přeměnu české ekonomiky na počátku 90. let.

Nejproslulejší se stala krádež pera v Chile, míní Der Spiegel

Klausovu dekádu v prezidentském úřadu nicméně poznamenalo "časté testování ústavních limitů" a slovní "výlevy" na témata sahající od gayů po globální oteplování. Nejkontroverznější výroky přitom Klaus nechal podle komentáře hlásat svou "pravou ruku" Petra Hájka.

Asi nejproslulejší příhodou celé Klausovy éry se stala jeho krádež pera při návštěvě Chile. Tento incident se podle komentátora "zdá ztělesňovat muže, jehož neotesaná mluva a často zarážející chování jej učinily jednou z nejvíce rozvratnických postav v evropské politice".

Sklon k populismu předvedl Klaus podle autora i během lednových prezidentských voleb, kdy účinně podpořil Miloše Zemana v souboji s Karlem Schwarzenbergem, jehož kosmopolitismus "nešel dohromady s Klausovým šovinismem". Komentátor též připomněl, že Schwarzenberg býval Havlovým přítelem.

Klausovy postoje byly na rozdíl od Havla proruské

"Během 25 let (Klausova) působení v politice je těžké najít jednu geopolitickou otázku, ve které by se Klausova pozice odlišovala od postoje Ruska, země, která v roce 1968 brutálně přepadla Československo a dvacet let je okupovala," usoudil komentátor a připomněl, že Klaus oponoval náletům NATO na Jugoslávii, stavěl se proti nezávislosti Kosova či podpořil Moskvu v konfliktu s Gruzií. Ostře se tak odlišoval od Havlovy hluboké podezíravostí vůči ruskému vlivu, zejména po nástupu Vladimira Putina.

Komentátor na závěr připustil, že přes všechna sporná vyjádření zůstával Klaus v očích Čechů populární a důvěryhodný, a to až do překvapivého vyhlášení dalekosáhlé amnestie. "Asi se nedá vymyslet horší trest pro muže, který si tolik liboval být v centru pozornosti, než to, že se většina škol a radnic rozhodla odstranit prezidentův portrét," uzavírá Der Spiegel.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.