Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Doněcku začalo tažení proti separatistům, Porošenko žádá USA o pomoc

  12:08aktualizováno  21:12
Ve východoukrajinském Doněcku se opět střílelo. Nový ukrajinský prezident Petro Porošenko povstalcům ustoupit nehodlá a zlomit jejich odpor chce s pomocí Spojených států, s nimiž by rád podepsal bezpečnostní smlouvu.

Napjatá situace v Doněcku | foto: Reuters

V rozhovoru pro list The Washington Post Porošenko prohlásil, že Washington by měl oživit zákon o půjčce a pronájmu z druhé světové války, s jehož pomocí USA dodávaly válečný materiál evropským spojencům. Pentagon by podle Porošenka měl Ukrajině poskytnout vojenskou technickou pomoc a poradenství.

Ozbrojenci zadrželi 11 pozorovatelů včetně Slováka

Ozbrojenci na východě Ukrajiny zadrželi další skupinu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mezi 11 zadrženými je i Slovák. Večer skupinu propustili.

"Skupina pozorovatelů OBSE, včetně občana Slovenské republiky, byla propuštěna na svobodu," uvedlo dnes večer slovenské ministerstvo, které předtím informovalo o zadržení pozorovatelů neznámými ozbrojenci asi 35 kilometrů západně od Doněcka. Podle Bratislavy se její krizový štáb telefonicky spojil se slovenským pozorovatelem, "který potvrdil, že on, jakož i dalších deset členů skupiny OBSE jsou v pořádku a v bezpečí". Všichni by měli pokračovat ve své misi.

Už v pondělí padli do zajetí na východě Doněcké oblasti čtyři evropští pozorovatelé.

Ukrajinská armáda ve středu pokračovala v operaci proti povstalcům v Doněcku. Po úterním útoku na místní letiště se bojové jednotky včetně letectva zaměřily na doněckou centrálu tajné služby SBU, kterou už několik týdnů okupují separatisté. O výsledku operace zatím nejsou žádné informace.

Doněcká radnice varovala občany, aby se nepřibližovali k sídlu místní rezidentury tajné služby, které je pod kontrolou separatistů. Obyvatelé okolních domů nemají vycházet na ulici, obchody jsou uzavřeny. V okolí sídla SBU, které je přímo v centru Doněcka, se podle listu Ukrajinska pravda intenzivně střílelo.

Zpravodajský server Ostrov ve středu napsal, že mezi lidmi, kteří zahynuli během pondělní a úterní operace, identifikovaly ukrajinské úřady ruské občany z Ingušska, Čečenska a Dagestánu a rovněž několik Abcházců.

Při bojích o doněcké letiště zemřely desítky lidí:

Nový ukrajinský prezident Petro Porošenko v rozhovoru pro německý list Bild prohlásil, že na východě Ukrajiny panuje "válečný stav" a protiteroristická operace zde "konečně pořádně začala". Jedním z cílů je zadržet představitele rebelů. "Chceme je dopadnout a postavit před soud," řekl (více zde).

Rusko stáhlo od hranic polovinu vojáků

Velitel ukrajinských pohraničníků Mykola Lytvyn ve středu na tiskové konferenci současně uvedl, že početní stav ruských jednotek soustředěných u hranic s Ukrajinou se v posledních dnech snížil zhruba na polovinu. Podle jeho informací je nyní u hranic rozmístěno 18 až 22 tisíc ruských vojáků. Podle západních zdrojů jich původně byl zhruba dvojnásobek.

"Stahování pokračuje, ale má své zvláštnosti," řekl novinářům Lytvyn. "Elektronická rozvědka zůstává na místě, týlová infrastruktura rovněž. To dává Rusku možnost v kterémkoli okamžiku přesunout vojska zpět k hranicím. O skutečném stahování proto nelze hovořit," konstatoval.

Rozkaz ruským vojskům k návratu do kasáren dal počátkem minulého týdne prezident Vladimir Putin. Podle sdělení ruského ministerstva obrany má odchod vojsk trvat přibližně do 8. června, protože přesuny komplikuje hustá civilní doprava v příhraničních oblastech. Vojska se do míst své trvalé dislokace přemísťují hlavně po železnici a vzduchem.

Ruská vojska absolvovala u ukrajinských hranic sérii vojenských cvičení. Kyjev Moskvu opakovaně obviňoval, že přítomnost jednotek má přímou souvislost s povstáním proruských radikálů na východě Ukrajiny.

Ukrajinské ministerstvo vnitra v minulých dnech informovalo o několika případech nezákonného překročení hranic, kterého se údajně dopustila ruská nákladní auta přepravující tajně zbraně do Doněcké a Luhanské oblasti. Moskva vojenskou podporu separatistům popírá.

Do popředí se mezitím dostává plynový spor, který už přinejmenším pět let komplikuje vztahy Moskvy a Kyjeva. Šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller oznámil, že příští týden se dosavadní ukrajinský dluh ve výši 3,5 miliardy dolarů (asi 70 miliard korun) zvýší o 1,7 miliardy. Pokud Kyjev nezaplatí, Moskva hodlá příští týden dodávky plynu Ukrajině přerušit.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.