Porušování vyhlášeného klidu odsuzuje i samotná Moskva, která navíc prohlášení Kyjeva označila za ultimátum. USA, Francie a Německo Rusku pohrozily dalšími sankcemi (více najdete zde), načež ruský prezident Vladimir Putin nařídil bojovou pohotovost pro jednotky centrálního vojenského okruhu (čtěte zde).
PŘEHLEDNĚ: Separatisty vede ruský rozvědčík, krupiér či "Děda Mráz" |
Ukrajinští pohraničníci tvrdí, že proruští separatisté na východě země neberou ohled na příměří vyhlášené v pátek večer. V noci na sobotu prý minomety a automatickými puškami zaútočili na dvě ukrajinská stanoviště a zranili další tři vojáky; od pátečního večera dohromady už devět.
Obvinění z porušování příměří, které je součástí širšího mírového plánu, však přicházejí i z druhé strany. „Premiér“ proruské Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj na sobotní tiskové konferenci tvrdil, že ostřelování východoukrajinského města Slavjansk ukrajinskými jednotkami pokračuje. Podobně se vyjádřil také proruský gubernátor Donbasu Pavel Gubarev.
Prezident jiného státu nám nemůže nic nakazovat
Dočasný konec ozbrojených akcí ukrajinské armády má umožnit rebelům složit zbraně, ale podle Borodaje prezident jednoho státu nemůže požadovat „od druhého státu“ složení zbraní a kapitulaci. „Je na čase Porošenkovi a dalším vůdcům kyjevské junty objasnit, že jejich jurisdikce se na Doněckou lidovou republiku nevztahuje," řekl Borodaj, který se účastnil i sobotního slavnostního slibu věrnosti proruských separatistů této republice na Leninově náměstí v Doněcku.
Negativní postoj k Porošenkovu kroku, který by měl být prvním bodem realizace jeho mírového plánu, už projevila i Moskva. Tisková služba Kremlu uvedla, že oznámené příměří spíše vypadá jako ultimátum dané povstalcům. Ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že mírový plán ukrajinského prezidenta je porušením dubnové ženevské dohody o stabilizaci situace na Ukrajině, protože v něm prý chybí návrh na jednání se separatisty. Lavrov také Kyjev kritizoval za údajně zvýšenou vojenskou aktivitu na východě země.
Naopak americký prezident Barack Obama, jeho francouzský protějšek François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová po vzájemných telefonických konzultacích pohrozili Rusku novými sankcemi. „Shodli se, že kdyby Rusko nepodniklo okamžité konkrétní kroky k deeskalaci situace na východě Ukrajiny, USA a EU by koordinovaly další kroky vůči Rusku,“ uvedl Bílý dům (více zde).
Putin nařídil bojovou pohotovost
Místo deeskalace však prezident Putin nařídil bojovou pohotovost pro jednotky centrálního vojenského okruhu. Mimořádné prověrky bojové připravenosti se zúčastní 65 000 vojáků a 5 500 bojových vozidel, uvedl podle agentury Interfax ruský generální štáb.
K uvolnění napětí zřejmě nepřispěje ani další krok Ruska, které vyhlásilo mezinárodní pátrání po ukrajinském ministrovi vnitra Arsenu Avakovovi a gubernátorovi Dněpropetrovské oblasti Igoru Kolomojském. Moskva je podezírá z podílu na vraždách a používání zakázaných prostředků a metod při vedení války na východě Ukrajiny.
