O zavedení památného dne připomínající německé poválečné vysídlence dlouho usiloval Svaz vyhnanců (BdV), který zastřešuje organizace vysídlených Němců. Loni si vytvoření tohoto dne zakotvila do svého programu vláda kancléřky Merkelové. Podle agentury DPA jej kabinet schválil ve středu.
Němci si tak budou každý rok připomínat památku svých krajanů, kteří na základě mezinárodních dohod museli po druhé světové válce opustit někdejší německé provincie na území dnešního Polska a československé pohraničí.
„Zejména ti, kteří někdejší traumatické události a obtížné nové začátky zažili z první ruky, mohou teď pocítit solidaritu svých spoluobčanů. A mladší z nás, kteří se o všem dozvěděli pouze z vyprávění svých příbuzných nebo dokonce jen zvenku, mohou vzpomínat na osudové události německých dějin,“ ocenila středeční rozhodnutí vlády předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová.
Vzpomínky na odsunPartyzáni rukojmí lynčovali, někoho i ubili, vzpomínají v knize Němci |
Středa je podle spolku „dobrým dnem pro německé vyhnance, kteří svou silou a odhodláním k usmíření a novému začátku přispěli k vybudování Spolkové republiky Německo a položili základy soudržnosti v naší společnosti“.
Otázka odsunu Němců je v Polsku a Česku dodnes velmi citlivá. "Chtěl bych říci, že náš pohled na německou vinu za druhou světovou válku se tím nemění," ujistil proto na tiskové konferenci v Praze německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Památné dny připomínající německé vysídlence už dříve zavedly německé spolkové země Bavorsko, Hesensko a Sasko. V těchto zemích by měl památný den připadnout vždy na druhou neděli v září. Letos se bude připomínat poprvé, bude se konat čtrnáctého září.
Dvacátý červen je od roku 2000 považován za mezinárodní den uprchlíků. Mezinárodní společenství inspirovaly příběhy běženců z Afriky, jejíž obyvatelé si původně v témže termínu každoročně připomínali svůj vlastní památný den. OSN jej vztáhla zejména k lidem, kteří musí opouštět své domovy kvůli válečným konfliktům.
