Picek v den veteránů ocenil sabotéra ponorek i „dívky od partyzánů“

Česko si připomíná Den válečných veteránů, výročí konce první světové války. Ministr obrany Vlastimil Picek vyznamenal na Vítkově devět lidí Záslužnými kříži, třináct veteránů povýšil. Vzpomínkové akce se konají po celé republice.

Ocenění z rukou ministra Vlastimila Picka se dočkal například 87letý Vlastimír Medek, který v polovině roku 1944 nastoupil jako zámečník do brněnského ústavu zkoušejícího nové motory pro německé ponorky. Zde se spolu s dalšími odbojáři podílel na sabotážích motorových zkoušek.

V září 1944 se mu jako řidiči pracujícímu na německém vojenském letišti v Brně otevřela možnost získávat zbraně a munici pro skupinu, která v březnu 1945 zahájila partyzánskou činnost na Vyškovsku.

Záslužného kříže se také dočkala 85letá Marie Navarová. Její rodina pomáhala uprchlíkům ze zajateckých táborů, patnáctiletá Marie působila jako spojka mezi domácností a uprchlíky schovanými v lese. Od října 1944 zajišťovala materiální pomoc partyzánskému oddílu Jermak (více o činnosti skupiny zde).

Jejího otce nacisté za pomoc partyzánům v roce 1944 popravili, matka a bratr byli až do konce války vězněni.

V polích flanderských

Proč se červený vlčí mák stal symbolem válečných veteránů?

Báseň V polích flanderských napsal roku 1915 kanadský chirurg John McCrae, který sloužil na západní frontě nedaleko belgického města Ypres. V den, kdy skládal báseň pro zmírnění bolesti raněných, vál podle očitého svědectví východní vítr a vlčí máky se vlnily mezi hroby. Autor však papír s básní zahodil (více včetně překladu zde).

Podle Andreje Halady z VHÚ papír našel jeden poddůstojník, poslal jej do Anglie a 8. prosince 1915 báseň publikoval časopis Punch.

První použití vlčího máku coby symbolu pro padlé vojáky se připisuje profesorce a humanistce Moině Michaelové z USA. V roce 1921 se k symbolu přihlásil britský polní maršál sir Douglas Haig, předsedající Nadaci veteránů.

Podplukovník John McCrae se toho nedožil. Zemřel v lednu 1918 na zápal plic.

Stejně stará jako Marie Navarová je i Jiřina Hloušková, která také pomáhala partyzánům, či Rostislav Stehlík. Ten se jako šestnáctiletý účastnil Karpatsko-dukelské operace, za svou činnost během války obdržel několik sovětských vyznamenání včetně Řádu velké vlastenecké války a medaile Za vítězství nad Německem.

Ministr Picek s vlčím mákem

Třináct veteránů Picek uvedl do vyšší hodnosti. Během slavnosti měl nejen on ve klopě vetknutý červený vlčí mák - mezinárodní symbol vzpomínky na válečné veterány (o tom, jak symbol vznikl, si můžete přečíst vpravo v rámečku).

Kromě zmíněné čtveřice také udělil záslužné kříže dalším pěti lidem - obdrželi je Jan Pondy (in memoriam), Otakar Vinklář, Jarmila Hrbková, Ctibor Stančík a Rudolf Wittenberg.

Vzpomínkové akce se u příležitosti Dne válečných veteránů konají po celé zemi. Na ministerstvu obrany v Praze uctili památku 102 důstojníků popravených nacisty v letech 1939-1945. Památku veteránů si připomene například protiletadlová brigáda ve Strakonicích, příslušníci pardubického letiště, ženisté z Bechyně i řada dalších útvarů.

Stát dá na veterány 30 milionů ročně

Den veteránů iniciovala Francie už v roce 1919. Vzpomínka se pak rozšířila v USA i v dalších demokratických zemích. Česká republika poprvé uctila Den válečných veteránů v roce 2001.

Ministerstvo obrany nyní eviduje 1 195 veteránů druhé světové války a 11 945 veteránů novodobých konfliktů. Stát na péči o veterány ročně vydá zhruba třicet milionů korun (9,4 milionu na domovy péče o veterány, 13,6 milionu na lázeňskou péči a rekreaci, 7 milionů na dotační program Péče o válečné veterány).