Kdo ji tvoří? Kdekdo si myslí, že právě on. Taková už je u nás tradice. Dělat nebožáka, z toho přece může něco kápnout. Dobře známe všechny výhody a využíváme toho, že žijeme v moderním sociálním státě.
On však má i stinnou stránku. Víme o ní? Víme, že se téměř bere každému a pro každého? Že nárok mají nejen chudí a potřební, ale i bohatí? Dávek jsou statisíce, snad každý nějakou dostává. Téměř všichni tak mohou mít dojem, že na takovém systému vydělají a že je výhodný pro všechny, kdo žijí v moderním sociálním státě.
Žijeme v něm všichni. Není to špatné. Až na to, že i občan s průměrným příjmem odvede státu polovinu svého výdělku. To mu žádné sociální dávky nenahradí. Po zaplacení velkých odvodů zůstane čistá mzda. Zboží, které se za ni nakoupí, je však zatíženo dalšími daněmi. Tvoří polovinu ceny benzinu, pětinu ceny bot a oblečení.
Moderní sociální stát podle ideálu Vladimíra Špidly bude ještě "modernější", ještě sociálnější. Bude brát ještě víc. Potřebuje peníze na to, aby se mohl tvářit, že je stále hodnější. Za to nás připraví o víc než půl života.