Američané věří, že našli chemické zbraně. Mají kouřící zbraň? Ale nejvíc pozornosti samozřejmě přitahují projížďky amerických tanků Bagdádem jezdí už srdcem Saddámovy moci.
Vypadalo to, že chtějí dobýt i důležité budovy. Ale byl to skutečně jen dojem. Z počtu bojových vozidel pěchoty se dá vyčíst, že útočilo jen necelých tři sta pěšáků. To je na obsazení středu města málo. Ale je to dost pro to, co mají Američané za lubem.
Na Blízkém východě to funguje tak, že kdo umí praštit víc, je šéfem. USA nyní Bagdáďanům dokazují, že dají větší ránu než Saddám. Mohou si přijet, kam chtějí a kdy chtějí.
Proto si Američané také vybrali hned hlavní Saddámův palác, přestože by měli vojensky důležitější cíle. Za tím je americký záměr: až vojáci a lidé pochopí, že režim skončil, utečou od něj.
Šokujícím obrazem dne bylo, jak snadno tanky městem projížděly. Odpor byl zanedbatelný. Nebyl nulový, ale vypadalo to, jako by Iráčané nikdy vážně nepočítali, že se spojenci dostanou do metropole.
Nejsou připraveni na obranu. A nezdá se, že by ještě někdo něco řídil. Saddámův Irák, to je letoun, jemuž vysadily motory. Možná má ještě pilota, ale ten už neovládá stroj.
Optimista po včerejšku náhle věří, že to nemůže trvat déle než do konce týdne. Pesimista si však říká, že někde se Iráčané budou ještě snažit Američanům naposledy zatopit.
