Den 16: cíl na dosah

  • 47
Saddámovo mezinárodní letiště přišlo o jméno, které dostalo po hlavě státu. Je to symbolické. Saddám už přišel o většinu státu - a kdy přijde stát o Saddáma? Američané teď mají Bagdád skoro na dlani. Budou se tedy muset rozhodnout, jak to navléknou.

ÚDER NA IRÁK:
on-line reportáž

To první je méně Válka možná obsazením metropole neskončí, ale určitě bude podle něj hodnocena. Spojenci si musí přát, aby město dobyli klidně a hlavně bez obětí svých i civilních. Bagdád nemá skončit v troskách jako Berlín 1945, nýbrž jako Řím či Paříž 1944, tedy bez zkázy.

Třeba to není úplně nereálné. Vše závisí na tom, zda režim má ještě situaci pevně v rukou. A má? Snadné prolomení vnější obranné linie, stejně jako dobytí letiště, kde nebyl skoro žádný odpor, může vypovídat o tom, že lidé kolem Saddáma už nemají věci pod kontrolou. Absence skutečných bojů je pozoruhodná. Barometrem může být i to, že na stále více místech se včera chovali Iráčané ke spojencům přátelsky.

Možná proto, aby posílil upadající morálku, se Saddám (byl-li to on) včera procházel po Bagdádu. Když vyšel ven, musí to být už vážné. Nepoplácával po tvářích dětské vojáky jako Hitler, ale stejně to připomnělo, že poslední bitva je na spadnutí.

Američané mají velkou výhodu, protože dobytím letiště získali leteckou základnu strategického významu. Teď by si vojáci zasloužili oddech. Měli by se zkonsolidovat a přeskupit. Ale udělají to? Potřebují obkroužit město a přetnout komunikace. A možná zkusí zjistit, co se opravdu děje uvnitř. Je jich na to možná málo, ale toto je válka plná překvapení.

Všechny válečné deníky najdete ZDE

,

Video