Právě kvůli americkému prezidentovi Georgi Bushovi vyšly do ulic desetitisíce odpůrců, kteří mu dávali víc než hlasitě a hodně nelichotivě najevo, co si o něm a jeho politice myslí.
Během konání summitu Organizace amerických států (OAS) ovládly argentinské letovisko Mar del Plata střety mezi policisty a účastníky demonstrace.
Protestující zakládají požáry na ulicích a ničí obchody. Molotovovými koktejly dokonce zapálili jednu banku a jeden obchod. Příslušníci bezpečnostních sil proti nim použili slzný plyn a gumové projektily.
Bush čelí na summitu "peklu"
Americký prezident teď neprožívá moc dobré dny. Doma mu věří jen 40 procent lidí, nejméně za jeho prezidentování. Zdálo by se tedy, že Bush by se mohl na výlet do Argentiny docela těšit. Opak je pravda.
Nejde jen o nenávistné demonstranty, které přišli podpořit i bývalý slavný fotbalista Diego Maradona nebo nositel Nobelovy ceny za mír Adolfo Pérez Esquivel. Maradona, jenž Bushe už delší dobu potupně tituluje "lidská veteš", se postavil do čela protestního průvodu a Pérez se nechal slyšet: "Už máme dost pana Bushe, který se dopouští zločinů proti lidskosti."
Bush se sešel s hlavními odpůrci
Americký prezident si musí sednout za jeden stůl i se svými úhlavními odpůrci. Neslavně proslulý kubánský "el commandante" Fidel Castro sice na summit pozván nebyl, je však zřejmé, že ho více než důstojně nahradí jeho stoupenec, venezuelský prezident Hugo Chavez.
Chavez, který nedávno Bushe nazval "největším nepřítelem pro světový mír", má v Jižní Americe mnoho stoupenců. Zato hodnocení USA za vlády Bushe je v očích Latinské Ameriky na historicky nejnižším bodě. Skutečné přátele, snad s výjimkou Kolumbie, Bush jižně od Mexika prakticky nemá.
Latinoameričané mu vytýkají válku v Iráku, dostatečné podpoře se netěší ani oblíbený Bushův projekt zóny volného obchodu od Aljašky po Ohňovou zemi. V nedávném průzkumu vyjádřilo 54 procent respondentů názor, že taková zóna by prospěla jen USA.
Přitom na summitu se projednávají důležité věci. Účastníci si lámou hlavy hlavně s tím, jak vyléčit chronickou chudobu a s ní související propastnou nezaměstnanost většiny latinskoamerických zemí. Není to snadný úkol. Zvláště při vědomí, že každá země má své zájmy a potřeby a nepříliš chuti do kompromisů.
