Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Démona jménem Saddám si USA samy vychovaly

  15:49aktualizováno  15:49
Irácký prezident Saddám Husajn byl pro USA v posledních dvaceti letech zlým tyranem i taktickým spojencem. Záleželo na amerických zájmech, jako během irácko-íránské války v letech 1980 až 1988. "Irák byl tehdy menší ze dvou zel," řekl bývalý prezidentský poradce Raymond Tanter.

ÚDER NA IRÁK
on-line reportáž

V 80. letech 20. století, kdy byl americkým nepřítelem íránský revoluční vůdce ajatolláh Chomejní, si Washington Saddáma Husajna předcházel a platil ho jako hráz íránskému expanzionismu.

Raymond Tanter, který v letech 1981 a 1982 seděl v prezidentské Radě národní bezpečnosti, se tehdy domníval, že by Washington neměl podporovat ani jednu stranu.

"Nadbíhat Saddámovi nebyl moc chytrý nápad, ale chápu, proč k tomu došlo. Časy se změnily. Musíte se přizpůsobit povaze hrozby," říká Tanter, expert na Írán.

Další vědci považují Husajnovu démonizaci ze strany George Bushe za cosi hlubšího, skrytého za potřebou americké zahraniční politiky démonizovat někdejší spojence, z nichž se stali protivníci.

Podle kritika války v Iráku Teda Carpentera z konzervativní organizace Cato Institute do tohoto vzorce Saddám zapadl po invazi do Kuvajtu v roce 1990. "Stal se z něj klient, který byl najednou příliš chamtivý," míní.

Od té chvíle - jak je pro zahraniční politiku USA příznačné - se stal podle Carpentera vtěleným zlem. "Ať je to Manuel Noriega, Slobodan Miloševič nebo Saddám Husajn, nikdy nejde o boj o americké zájmy. Vždy je to boj s manichejským, černobílým zlem," míní Carpenter.

Podle Bílého domu údajné irácké zbraně hromadného ničení ohrožují nejen region, ale mohly by skončit i v rukou skupin jako je Al-Kajda, která je použije proti USA.

"Přemožení zla je nejvznešenější věcí a nejtěžší prací," řekl nedávno americký prezident George Bush. V případě Iráku tomu však tak vždy nebylo.

Například nynější ministr obrany Donald Rumsfeld se setkal se Saddámem Husajnem v Bagdádu v prosinci 1983 během irácko-íránské války, kdy byl blízkovýchodním emisarem prezidenta Ronalda Reagana.

Nedávno odtajněné americké dokumenty ukazují, že ministerstvo zahraničí tehdy vědělo, že Irák běžně používá proti íránským jednotkám chemické zbraně. Ústřední zpravodajská služba (CIA) už tehdy Saddáma podezřívala, že se snaží vyrobit jadernou bombu.

Rumsfeld byl dokonce nafilmován, jak si potřásl se Saddámem rukou. Podle americké diplomatické zprávy měl irácký prezident "zjevnou radost" z dopisu od Reagana, který mu Rumsfeld předal.

"Podle našeho předběžného hodnocení byla schůzka pozitivním milníkem irácko-amerických vztahů," píše se na závěr depeše. Věhem následujících měsíců pak USA a Irák po sedmácti letech obnovily diplomatické styky.

Kritici tehdejší americké politiky vůči Iráku prohlašují, že americké peníze a technologie přímo či nepřímo pomohly Husajnovi pokračovat ve vojenských programech.

Do té doby, než Saddámova vojska obsadil Kuvajt, do Iráku proudily rozsáhlé zemědělské záruky na půjčky a obchodní úvěry - přes silné důkazy o rozsáhlém porušování lidských práv a o programech nekonvenčních zbraní.

Tehdejší prezident a otec nynějšího prezidenta, George Bush starší, na základě národních zájmů v lednu 1990 podepsal příkaz rušící zákaz Kongresu poskytovat Iráku obchodní úvěry.

Kongres tento zákaz schválil poté, co Saddám Husajn použil jedovatý plyn proti iráckým Kurdům.

Když Saddám pohrozil v dubnu 1990, že použije chemické zbraně proti Izraeli, Bush senior to komentoval slovy: "Nemyslím, že to pomáhá míru na Blízkém východě."

Donald Rumsfeld tvrdí, že hlavním důvodem jeho setkání se Saddámem v roce 1983 bylo zajistit, aby Husajn "nedělal neplechu" na Blízkém východě poté, co sebevražedný atentátník v Bejrútu usmrtil 241 amerických vojáků.

Říká, že při setkání s tehdejším iráckým ministrem zahraničí Tárikem Azízem hovořil o použití chemických zbraní proti íránským jednotkám.

Nynější šéf Pentagonu popírá, že by USA Saddáma Husajna špatně odhadly. "Ne, vůbec ne," řekl Rumsfeld televizi NBC. "Lidé jsou tím, čím jsou."

DÁLE SI PŘEČTĚTE
Saddám, kmotr všech zbojníků - prezidentův profil
Všichni prezidentovi muži - o Saddámových blízkých
Saddám zůstal ve vlasti, tvrdí Bagdád - spekulace o osudu

Irácký prezident Saddám Husajn reaguje v televizním projevu na začátek války, kterou zahájili spojenci v čele s USA. (20. března 2003)

Autoři: , ,


To nejlepší z volebního studia iDNES.tv





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.