Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Demjanjuk dostal za vraždy Židů pět let žaláře, do vězení ale nepůjde

  12:42aktualizováno  18:59
Soud v bavorském Mnichově uznal Johna Demjanjuka vinného z podílu na zavraždění nejméně 28 tisíc Židů v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor za druhé světové války. Jednadevadesátiletého Američana ukrajinského původu za to poslal na pět let za mříže, kvůli vysokému věku ale do vězení nepůjde.

"Soud je přesvědčený, že obžalovaný byl dozorcem v Sobiboru od 27. března 1943 do poloviny září 1943," uvedl předsedající soudce Ralph Alt. "Jako dozorce se podílel na vraždě nejméně 28 tisíc lidí," dodal.

Demjanjuk, jenž se skrýval za černými brýlemi, vyslechl verdikt, který ukončil osmnáctiměsíční proces, bez jakýchkoli emocí a vzdal se svého práva na závěrečné slovo.

Demjanjuk skončí na svobodě zřejmě ještě dnes

Soud později stanovil, že někdejší nacistický dozorce nemusí kvůli vysokému věku do vězení nastoupit. "Odsouzený bude propuštěn," řekl soudce Alt. Demjanjuka pustí na svobodu zřejmě ještě dnes.

Podle tiskových agentur soudce přihlédl také k tomu, že Američan ukrajinského původu strávil dva roky v německé vazbě a už dříve byl osm let kvůli obvinění z válečných zločinů za mřížemi v Izraeli. Zločiny, kterých se týkal mnichovský proces, jsou navíc 68 let staré.

Obhájce po celou dobu tvrdil, že je jeho klient nevinný. Už dopředu prohlašoval, že se odvolá proti jakémukoli rozsudku, který shledá někdejšího nacistického dozorce vinným. Žalobce naopak pro Demjanjuka požadoval ještě o rok delší trest, než mu nakonec mnichovský soud vyměřil, tedy šest let.

Do soudní místnosti muselo Demjanjukovi pomáhat hned několik lidí

Do soudní místnosti muselo Demjanjukovi pomáhat hned několik lidí

John Demjanjuk k mnichovském soudu dorazil na lehátku

John Demjanjuk k mnichovském soudu dorazil na lehátku

John Demjanjuk se u soudu už tradičně skrýval za černé brýle a kšiltovku

John Demjanjuk se u soudu už tradičně skrýval za černé brýle a kšiltovku

Žaloba kladla Demjanjukovi za vinu, že v roce 1943 jako dozorce v Sobiboru na území okupovaného Polska vodil vězně do plynových komor a podílel se tak na masové vraždě. Opírala se přitom o výpověď jiného bývalého strážného z tábora nebo o táborový služební průkaz vystavený na Demjanjukovo jméno.

Průkaz z tábora je podvrh, tvrdila obhajoba

Jeho obhájce však tento dokument, jehož pravost potvrdilo několik expertiz, označil za podvrh vyrobený někdejší sovětskou tajnou policií KGB a tvrdil, že jeho mandant nikdy v Sobiboru nebyl.

Demjanjuka chtějí soudit i Španělé

Demjanjuk byl ještě donedávna na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců Střediska Simona Wiesenthala. Letos v únoru proti němu zahájila soudní řízení i španělská justice. Podle madridského soudu je podezřelý ze spoluúčasti na vraždě 60 vězněných Španělů v koncentračním táboře Flossenbürg.

autor: ČTK

Demjanjuk trval na tom, že byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci sám zajat. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb a po výcviku v polských Trawnikách působil jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg.

Soud s Demjanjukem byl považován za jeden z posledních procesů s nacistickými zločinci. Projednávání jeho případu trvalo tak dlouho i z důvodu špatného zdravotního stavu obžalovaného. Demjanjuk jezdil ke stáním vždy na kolečkovém křesle a stání musela být opakovaně odkládána s odkazem na Demjanjukovo chatrné zdraví. Obžalovaný za celý proces řekl maximálně ano nebo ne.

Demjanjukovo osvobození vyvolalo mezi přeživšími holokaustu odmítavé reakce."Patří do vězení," prohlásil podle agentury DPA o Demjanjukovi vedoucí jeruzalémského Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff, který původně verdikt označil za "velmi důležité vítězství spravedlnosti".

"Na počátku jsem byl nadšený, ale teď jsem hrozně zklamaný. Je to strašlivé rozhodnutí. Jeho věk by vůbec neměl být zohledňován," ohradil se proti osvobození Demjanjuka.

Demjanjuk už byl jednou odsouzený

Před soudním tribunálem přitom nestál poprvé. V sedmdesátých letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného "Ivan Hrozný", který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora.

V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později ho Američané vydali do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že "Ivan Hrozný" byl skutečně Demjanjuk.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.