Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | foto: iDNES.cz - video

Zeman porušil už osm předvolebních slibů. Poradců, které nechtěl, má 14

  • 559
Prezident Miloš Zeman stačil za dva roky ve své funkci porušit už osm svých předvolebních slibů a v šesti případech navíc slíbil něco, na co nemá pravomoci. V pondělí to uvedl server Demagog.cz, který tak připomněl výročí nástupu Zemana na Hrad. Server, který se věnuje ověřování výroků politiků, prověřil celkem 36 slibů z 19 předvolebních debat.

Zemanovy sliby server rozdělil do tří tematických kategorií: personální, sliby týkající se ústavních kompetencí a různé. „Prezident porušil již osm slibů, šestkrát navíc slíbil něco, co jde nad rámec jeho ústavních kompetencí nebo je z jiných důvodů nesplnitelné,“ vypočetl výsledky analýzy vedoucí projektu Jan Tvrdoň.

„Přestože sliboval, že si vezme na Hrad jen tajemníka a řidiče, ve skutečnosti si s sebou přivedl povícero lidí spjatých se Stranou práv občanů a svou osobní kampaní. Zavázal se také, že nebude mít žádné poradce, ačkoli jich dnes má dokonce čtrnáct,“ vyjmenovala analytička projektu Pavlína Škromachová.

Svoje sliby podle Demagog.cz Zeman porušil i ve jmenování členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Ty oproti předvolebnímu vyjádření o konzultacích s odborníky nyní podmiňuje nesouhlasem kandidátů s další devalvací koruny.

„Kritizuji své oponenty, jestliže se prokáže, že jsou nedostatečně informováni. A když mě oni prokáží totéž, tak pokorně sklopím uši,“ tvrdil také Zeman před dvěma lety. Poslední dění okolo Peroutkova článku Hitler je gentleman, jehož neexistenci potvrdil i Demagog.cz (více čtěte zde), ale podle serveru ukázalo, že ani tento závazek Zeman nedrží.

Šloufa si na Hrad skutečně nevzal, plní i jiné sliby

Ve čtrnácti případech naopak Zeman své slovo z kampaně drží, jedním ze splněných slibů je například ten, že si s sebou na Hrad nikdy nevezme Miroslava Šloufa a Zdeňka Zbytka. Ve třech prozatím průběžně plní to, k čemu se zavázal. Na pěti slibech prozatím prezident nezačal podle serveru pracovat.

V rámci slibů týkajících se ústavních kompetencí plní výroky ohledně jmenování ústavních soudců nebo to, že na rozdíl od svých předchůdců bude navštěvovat zasedání vlády a promlouval před oběma komorami Parlamentu. „Podle tiskových zpráv Hradu se Miloš Zeman od svého jmenování v březnu roku 2013 zúčastnil dvou schůzí vlády České republiky, čtyřikrát byl pak přítomen jak na zasedání Poslanecké sněmovny, tak i v Senátu,“ zdůvodnil Demagog.cz.

Průběžně plní například i sliby, že by nevyhlašoval žádné amnestie a neudělil státní vyznamenání členům skupiny bratří Mašínů.

Naopak v této oblasti porušil slib ohledně jmenování velvyslanců. Během předvolební kampaně tvrdil, že by neměnil zvyk, kdy velvyslance navrhuje vládě ministr zahraničí, vláda je navrhuje prezidentovi. „Miloš Zeman porušil tento slib hned v prvním roce svého mandátu, kdy se do médií dostal spor mezi ním a tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (soupeřem z prezidentské volby). Prezident tehdy blokoval jmenování několika nových velvyslanců několik měsíců, údajně proto, že měl několik vlastních preferovaných kandidátů na určité posty,“ zdůvodnil server své rozhodnutí.

Zemanův předvolební program z webu zmizel

Analytici projektu vybírali všechny Zemanovy předvolební sliby v rámci celoplošných televizních a rozhlasových diskuzí a také předvolebních diskusí iDNES.cz/MF DNES. Zemanův oficiální program totiž nezahrnoval prakticky žádné faktické závazky. Po volbách navíc zcela zmizel z webu a je dohledatelný jen v internetovém archivu, poznamenal Demagog.cz.

„Nejde o vyčerpávající výčet předvolebních vystoupení, nicméně tento okruh zdrojů byl vybrán z důvodu, že právě prostřednictvím těchto kanálů Miloš Zeman oslovoval nejširší část české veřejnosti v době předvolební kampaně 2012 - 2013,“ doplnil Tvrdoň k metodice výběru. A slíbil, že iniciativa bude plnění Zemanových slibů sledovat a průběžně aktualizovat až do konce jeho funkčního období na Hradě.

Tento druh výstupu se v ČR dá na jednotlivé koaliční strany aplikovat celkem problematicky, a to z důvodu koaličního vládnutí. Přímo zvolený prezident je naopak podle zástupců projektu poměrně ideální. „Jeho sliby jsou pouze jeho, nikdo jej nenutil je vyslovovat, jejich plnění je pouze a jen na něm. Prezident zvolený první přímou volbou má také značnou legitimitu, se kterou vstupuje do řady vnitropolitických událostí a nastoluje tak často také agendu pro veřejnou diskuzi, poznamenal Tvrdoň.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue