Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin | foto: ČTK

Demagog.cz: Putin o Krymu před poslanci spíš mlžil a lhal

  • 57
Server Demagog.cz, který se věnuje ověřování výroků politiků, tentokrát nahlédl za hranice. Posvítil si na výroky z projevu ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s referendem na Krymu. Demagog.cz zjistil, že většina Putinových výroků byla nepravdivá, zavádějící, či neověřitelná.

"Naše analýza prokázala, že celá řada jeho výroků se nezakládala na pravdě, respektive velká část těchto prohlášení byla nepravdivá, zavádějící nebo neověřitelná," poznamenal vedoucí projektu Demagog.cz Jan Tvrdoň. Server při ověřování Putinových výroků spolupracoval i s řadou externích odborníků.

Zjistil, že Putin mluvil pravdu v 11 z 31 výroků. V pěti případech byl jeho výrok nepravdivý, v sedmi zavádějící a šestkrát nejvyšší představitel Ruska vyřkl neověřitelný výrok. V současné době zbývají ověřit ještě dva jeho výroky.

Pravdivě Putin pohovořil například o historii Krymu: "A v roce 1954 následovalo rozhodnutí o začlenění do ní také Krymské oblasti, spolu s ní předali i Sevastopol, i když statutárně byl svazovým městem. Iniciátorem byl osobně hlava Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov," či "Celé ty roky jak občané, tak i mnohé významné osobnosti, opakovaně nastolovali toto téma, hovořili, že Krym je odvěké ruské území a Sevastopol je ruské město."

Rusko mělo dle úmluvy chránit územní integritu Ukrajiny

Naopak za zavádějící považují analytici serveru například výrok: "Tak to bylo v roce 1999 v Jugoslávii, my si to dobře pamatujeme. Bylo těžké tomu uvěřit, já jsem nevěřil svým očím, ale na konci 20. století byly na jedno z evropských hlavních měst, na Bělehrad, vedeny v průběhu několika týdnů raketové a bombové útoky a poté následovala skutečná intervence. Existovala snad rezoluce Rady bezpečnosti OSN ohledně této otázky, která dovolovala takovéto jednání? Nic takového."

Rozbor výroků prezidenta Putina

Přečtěte si rozbor bod po bodu na webu Demagog.cz

"Ačkoliv vzdušné útoky byly provedeny bez souhlasu OSN, na přítomnost bezpečnostních sil v Kosovu již existovala rezoluce. Proto výrok Vladimira Putina o neexistenci rezoluce hodnotíme jako zavádějící," zdůvodnil své hodnocení server.

"Dnes můžeme mluvit otevřeně, chci se s vámi podělit podrobnostmi jednání, která probíhala na počátku nového tisíciletí. Tehdejší ukrajinský prezident Kučma mne požádal, abych urychlil proces vymezení rusko-ukrajinské hranice. Tento proces se do té doby téměř nepohnul. Rusko jako by uznalo Krym jako součást Ukrajiny, ale jednání o vytýčení hranice se nevedla," pokračoval podle Demagog.cz Putin dalším zavádějícím výrokem.

Putin podle serveru sice korektně uvedl, že po roce 2000 jednal s Kučmou o vymezení některých hraničních území. Zavádějící ale je to, že Rusko skutečně uznalo Krym jako integrální součást Ukrajiny a ne jen 'jako by', jak Putin uvádí.

Za neověřitelný lze považovat výrok: "Ano, prezident Ruské federace dostal od horní komory parlamentu oprávnění využít ozbrojené síly na Ukrajině. Ale tohoto práva, přísně vzato, zatím ani nevyužil. Ozbrojené síly nevstoupily na území Krymu, byly tam tak jako tak v souladu s mezinárodní smlouvou. Ano, posílili jsme náš kontingent, ale zároveň – a to chci zdůraznit, aby to všichni věděli a slyšeli – jsme dokonce ani nepřevýšili maximální počet našich ozbrojených sil na Krymu, který počítá s 25 tisíci lidmi."

Výrok server považuje za neověřitelný hlavně kvůli nedostatku a protichůdnosti informací.

Krym jako analogie Kosova? Nelze

Naopak nepravdivé bylo například Putinovo prohlášení, že 16. března se na Krymu uskutečnilo referendum, které se "konalo v plném souladu s demokratickými postupy a mezinárodně-právními normami".

Žádná z možností při hlasování totiž neumožňovala proukrajinskou volbu, zdůvodňuje Demagog.cz. Podle něho vyvstávají také pochybnosti o nestrannosti při organizaci referenda a o možnosti opozice agitovat. Ze strany Ruska se jednalo o porušení Budapešťského memoranda, v němž se Rusko spolu s dalšími zeměmi zavázalo, že výměnou za ukrajinské vzdání se jaderného arzenálu bude zajišťovat jeho bezpečnost a územní integritu.

Nepravdivý výrok se týkal i počtu Ukrajinců žijících na Krymu nebo příkladu Kosova. "Kromě toho krymské orgány měly oporu ve známém kosovském precedentu, v precedentu, který naši západní partneři vytvořili sami, jak se říká, vlastníma rukama, kdy v situaci, absolutně analogické situaci na Krymu, uznali odtržení Kosova od Srbska za legitimní a všem při tom dokazovali, že žádné povolení od ústředních státních orgánů k jednostrannému vyhlášení nezávislosti není potřeba," prohlásil Putin.

Podle předních českých expertů na mezinárodní vztahy však nejsou případy Kosova a Krymu srovnatelné. "Z jimi uvedených důvodů proto výrok Vladimira Putina hodnotíme jako nepravdivý," uvádí Demagog.cz.

Analyzovat budeme i Jaceňuka, slibuje server

Putin předstoupil před poslance obou komor ruského parlamentu v úterý 18. března. Navrhl jim, aby přijali ústavní zákon, který umožní přijetí Krymu a Sevastopolu do Ruské federace. Zároveň podepsal smlouvu o připojení Krymu k Rusku. Kyjevskou vládu rovněž obvinil z nelegitimnosti a uvedl, že Západ se k Rusku choval bezohledně (více čtěte zde).

"Pro nás by zřejmě byl problém najít srovnatelné vystoupení k projevu prezidenta Putina. Kdyby měl však měl delší projev třeba Arsenij Jaceňuk, jistě by to stálo za naši pozornost. Pokud se v dohledné době objeví nějaké významem obdobné vystoupení představitele Ukrajiny, tak bychom nad "factcheckem" rozhodně uvažovali, byť nás před eurovolbami může limitovat čas," doplnil Tvrdoň k tomu, proč nezanalyzovali i projev z druhé strany sporu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video