"Historická zkušenost ukazuje, že nelze čekat na to, až extremistické strany naberou sílu," stojí v návrhu, který ČTK poskytl mluvčí Nejvyššího správního soudu František Emmert.
Pravicoví extremisté podle vlády nesmějí dostat prostor. "Historičtí nacionální socialisté se v Německu dostali k moci parlamentní cestou, přičemž pět let před uchopením moci, vybudováním koncentračních táborů a nastolením teroristického režimu získali v parlamentních volbách pouhých 2,6 procenta hlasů," varuje vláda.
Vláda tvrdí, že Dělnická strana zaštiťuje neonacisty. "Fakticky se Dělnická strana jak v propagované ideologii, tak zejména s ohledem na používanou symboliku, opírá o hitlerovský nacionální socialismus a moderní neonacismus. Dělnická strana se nikdy veřejně nedistancovala od nacistické, respektive neonacistické ideologie," uvádí návrh.
Textová část návrhu má 65 stránek, další stovky stran tvoří písemné a obrazové důkazy, například články a fotografie. Návrh je rozčleněn do několika částí. V první z nich se rozebírají veřejné akce Dělnické strany a její propojení s dalšími subjekty. V druhém oddílu návrh analyzuje program, stanovy a veřejné projevy strany. Třetí část poskytuje osobní charakteristiky představitelů Dělnické strany.
V analýze programu vláda poukazuje na nenávist k Romům, cizincům a homosexuálům. "Program a projevy představitelů Dělnické strany jsou založeny na soustavném urážení a pomlouvání některých menšinových skupin obyvatel a mají za cíl vytváření negativních pocitů, strachu a nenávisti vůči různým skupinám obyvatelstva," stojí v návrhu. Tím podle vlády dochází k ohrožení demokracie v Česku.
Dělnická strana údajně cíleně vyvolává nepokoje a nenávistné nálady k minoritám, například při svých pochodech a shromážděních. "(...) problémy však Dělnická strana neřeší, ale naopak je svými činy buď přímo vyvolává, nebo je eskaluje," tvrdí návrh.
Dělnická strana se může vyjádřit k návrhu do 15. listopadu. První návrh na její rozpuštění Nejvyšší správní soud zamítl kvůli nedostatku důkazů.
