Zemi drancují žoldnéřská vojska. Člověk se může stát během chvíle žebrákem. V takových časech je nejlepší svěřit majetek zdi, zemi, zahradě či lesu.
Podobně asi uvažoval kněz, který v době třicetileté války ukryl nádobu s více než 750 stříbrnými mincemi pod dlažbu kostela svatého Martina v Bošilci. Alespoň takový je soukromý tip numismatika Jiřího Chvojky.
Poklad nalezli na začátku srpna během záchranného výzkumu ve vísce na Budějovicku jihočeští archeologové. Mince krejcarového a tolarového typu ukrývala v nevelké hloubce zem u jižního zdiva kněžiště. Na nález narazili dělníci stavební firmy, kteří tam odstraňovali novověké dlaždice. Kostel prochází stavebními úpravami.
"Takový nález se nepřihodí každý den. Pracuji jako archeoložka dvacet let a je to můj první mincovní poklad. Mince byly v hrnku pečlivě uložené a urovnané. Nebyly tam shrnuté narychlo. Nejmladší mince je z roku 1635, poklad musel být uložený po tomto datu. Většina mincí patří k zemským platidlům, která se v období 16. a 17. století užívala na území Čech," líčí Zuzana Thomová, archeoložka Jihočeského muzea.
Podle Jiřího Chvojky je poklad zajímavý tím, že v něm převažují mince domácí ražby. V jiných nálezech z třicetileté války se vyskytují platidla německá, švédská či dánská.
"To znamená, že to není žoldnéřská kořist. Někdo si to doma dlouho střádal. Asi si majetek v kostele schoval místní kněz s tím, že si ho později vyzvedne," přemýšlí známý numismatik.
Nejcennější částí pokladu je dvanáct stříbrných tolarů.
"To byly těžké a hodnotné mince, se kterými obyčejný člověk málokdy přišel do styku. Například za 20 až 30 tolarů jste si v té době mohli pořídit velice skromný domeček v budějovické Hradební ulici. Slušnější bydlení vyšlo na více než sto tolarů. Kůň stál od 30 do 60 tolarů, ovce dva až tři tolary," srovnává Chvojka.
Archeologové objevili v kostele i hroby
Vedle jednoho pražského groše je zajímavostí pokladu stříbrný groš, který razil ve svém Frýdlantském vévodství Albrecht z Valdštejna.
"Po jeho smrti nechal panovník mince stáhnout z oběhu a roztavit je. Tento stříbrný groš se v jiných nálezech příliš nevyskytuje," upozorňuje Chvojka a dodává, že období třicetileté války je na nálezy pokladů velice bohaté.
V současnosti archeologové ve spolupráci s numismatiky nález zpracovávají.
"Zatím jsme mince spočítali a rozdělili. Některé jsou slepené. Z hmoty jde analýzou určit, zda byl poklad uložený v zimě nebo v létě. Musíme je zakonzervovat, aby koroze a zelená měděnka nepracovaly dál. Po skončení oprav Jihočeského muzea bych nález ráda viděla v nových expozicích," dodává Thomová.
Výzkum v bošileckém kostele archeologové dokončili minulý týden. Nalezli i několik desítek hrobů, zbytky původních podlah, medailony a křížky.
