Děláme průzkumy spokojenosti obyvatel

Sankt Pölten - Energická šedesátnice v kostýmku sedí ve své moderně zařízené pracovně. Z okna má přehled o celé moderní vládní čtvrti v centru dolnorakouského hlavního města Sankt Pöltenu. Na otázky odpovídá pohotově a s přehledem, mluví k věci. Liese Prokopová je zkušená politička, v dolnorakouské zemské politice se pohybuje déle než třicet let, řadu let zastává funkci zástupkyně hejtmana. "Děláme si pravidelně průzkumy spokojenosti obyvatel s prací zemských úředníků. V poslední anketě sedmaosmdesát procent lidí odpovědělo, že zemští úředníci jsou pozitivní a pomáhají občanům," chválí sebe a své kolegy Prokopová.

Má i recept na úspěch. "Správu máme velmi decentralizovanou. Po celém Dolním Rakousku máme jedenadvacet okresních hejtmanství. Tam chodí občané, když cokoliv potřebují, sem za námi do centrály chodí spíš jen starostové. Máme heslo: Blíž k občanovi, rychleji k věci."

Liese Prokopová

Kandidovala do dolnorakouského zemského sněmu za rakouskou lidovou stranu ÖVP, už mnoho let zastupuje zemského hejtmana. Narodila se ve Vídni, maturovala v Tullnu. Studovala na vysoké škole tělesnou výchovu a biologii. Tam také začala její sportovní kariéra: padesátkrát se stala rakouskou mistryní v  různých disciplínách (pětiboj, skok vysoký, daleký, překážkový běh, štafetový běh, vrh koulí). V roce 1968 získala na olympiádě v Mexiku stříbrnou medaili, o rok později dosáhla v pětiboji světového rekordu. V roce 1969 začala také její politická kariéra v zastupitelstvu dolnorakouského sněmu. Od roku 1992 je první ženou na postu zástupkyně dolnorakouského zemského hejtmana vůbec.
Liese Prokopové je šedesát let, je vdaná, má tři děti a bydlí nedaleko Vídně. Za svobodna se jmenovala Sykorová, její vzdálení předkové pocházeli z okolí Brna.

Nedívají se občané na Vaše heslo Blíž k občanovi jenom jako na frázi?
To heslo "Blíž k občanovi, rychleji na věc" rozhodně našim lidem nezní jako fráze, protože se opravdu musí realizovat. Když občan napíše na úřad dopis, musí do tří týdnů dostat odpověď. Samozřejmě ne vždy dostane už hotové řešení, některé věci nejdou tak rychle, ale musí dostat informaci o tom, kdo se jeho případem zabývá a na koho se může obracet. To je předpis.
Zavedli jsme také například večerní úřední hodiny, takže si můžete řidičský průkaz vyzvednout třeba v sedm večer. Tohle lidé hodnotí velmi pozitivně. Tyto kroky velmi úzce to souvisí s tím, v čem vidí občané pozitiva zemského zřízení.

A v čem vidíte pozitiva zemského zřízení vy?
V ústavě máme zakotvený federální systém, máme devět federálních spolkových zemí. Ty mají finanční i zákonodárné kompetence. Díky tomu se mohou jednotlivé země v jednotlivých oblastech vyvíjet odlišně, a já právě tohle považuji za velice užitečné, protože můžeme sledovat, co si lidé přejí. My to v podstatě sledovat musíme, protože chceme být znovu zvoleni. Je jasné, že vídenští občané si přejí úplně něco jiného než Vorarlberg a ti si zase přejí něco úplně jiného než my v Dolním Rakousku. My tady v Dolním Rakousku samozřejmě reagujeme na to, co chtějí naši občané.  Proto považuji federální systém za velmi důležitý. To je vlastně důležité i pro diskusi v Evropské unii. Centralismus zbavuje lidi svéprávnosti. Když je vše řízeno shora a odpovědnost je jenom nahoře, dá se spousta věcí dělat jen těžko. My zastáváme názor, že co se dá rozhodnout dole, tak se tam rozhodnout má, teprve to, co tam udělat nejde, musí přejít na úroveň vyšší.

Jaká je volební účast v zemských volbách?
V posledních zemských volbách v roce 1998 jsme měli účast voličů 71 procent, vlastně zatím nejnižší. Máme tu totiž takový problém, že v Dolním Rakousku žije více než dvě stě tisíc majitelů druhých bytů. Ti mají sice volební právo v Dolním Rakousku, jenže mnozí nemají k naší zemi úzký vztah, takže nepřijdou volit. Odhadujeme, že lidí, kteří nepřijdou z tohoto důvodu volit, je asi pět nebo osm procent.

Jaké je postavení žen v rakouské politice?
Naše zemská vláda má devět členů, jednoho předsedu, dva místopředsedy a šest zemských radů. To jsou v podstatě ministři - a z toho jsou tři ženy. V zemském parlamentu je padesát šest členů, tam mají sedmnáct žen. V našich pěti stech sedmdesáti třech obcích je patnáct starostek, z toho myslím osm nebo tak nějak bylo zvoleno v posledních volbách, takže tendence žen v politice velmi prudce stoupá.

Jak jste v zemské politice začínala vy?
Ve své době jsem byla dost známá sportovkyně, v roce 1969 jsem byla světová rekordmanka. Tehdy se konaly volby do zemského sněmu a bylo to velmi, velmi natěsno. Tak se na mě obrátili jako na populární osobnost, byla jsem sice mladá, ale tehdy, v roce 1969, byla doba, kdy se podporovali mladí lidé. Nabídli mi, abych kandidovala do zemské vlády, a tak jsem se dala na zemskou politiku. Svůj poslední rekord ve vrhu koulí jsem udělala v den voleb.

Byl pro vás jako pro ženu vstup do politiky těžký?
Byla to doba, kdy v politice ženy skoro nebyly. V zemské sněmu jsme byly jenom dvě. Když jsem já, jako žena, přišla pozdě, tak to každý viděl. Když tam někdo z těch třiceti chlapů přišel pozdě, tak to nebylo tak nápadné. To jen jako příklad. Máme takový systém, podle nějž mám svůj volební okrsek, a v mém volebním okrsku byli v obecních radách jenom samí muži. Všichni funkcionáři byli jen muži. Bylo pro ně naprosto cizí, když se najednou objevila žena, která jim chtěla něco přikazovat. To byl asi hlavní problém. Naopak s kolegy v zemském sněmu to bylo v pořádku - byli přátelští a neměla jsem žádné osobní problémy. Byla jsem v podstatětaková průkopnice - první žena v zemské politice, první zástupkyně zemského hejtmana.

Během svého působení jste zažila akci, při níž se zemská správa Dolního Rakouska přestěhovala z Vídně do Sankt Pöltenu. Jak si občané na nové hlavní město zvykli?
Lidé si zvykli dobře. Před tím, než se začalo hlavní město budovat, jsme v březnu 1986 vyhlásili lidové hlasování. Tehdy bylo myslím 57 procent lidí pro přenesení hlavního města. Předpovídali jsme, že přenesení hlavního města přinese hospodářské a ekonomické výhody, protože se zemskými úřady přejdou vysoce kvalifikovaní lidé, kvalifikované služby, pracovní místa, takže když vytvoříme nové centrum, bude to výhoda pro celé Dolní Rakousko. A to všechno se naprosto potvrdilo.

Lidé si tedy zvykli. A jak se přizpůsobili úředníci?
Někteří s tím problémy měli, někteří se stěhovali, ale spousta stále dojíždí. Ti, kteří to měli daleko - hlavně ti, co bydlí východně od Vídně - to mají problematické, protože musí jezdit přes Vídeň. Ale u těch ostatních není dojíždění žádným problémem. Přestěhování úředníků jsme podpořili bytovou výstavbou. Kromě toho tady máme okružní autobusovou linku. Za sebe mohu říct, že jsem tady velmi spokojená, zvykla jsem si rychle.

Kolik stálo vybudování nové vládní čtvrti?
Čisté náklady byly necelých pět miliard šilinků. Spolu s kulturním okrskem, ve kterém je divadlo, knihovna a archiv, stála výstavba 5,3 miliardy.

Dolní Rakousko má s jižní Moravou dlouho hranici, jak se díváte na přehraniční spolupráci?
Ta existovala vždy - fungovala s okresy, jak byly dřív, bude určitě fungovat i s krajem. Vůbec považuji především vzájemné poznávání za velmi důležité, protože to, že se lidé znají, odstraňuje vzájemné obavy. Vidíme to v naší oblasti. V prosinci 1999 jsme měli výzkum veřejného mínění o ochotě hlasovat pro rozšíření EU. Je zajímavé, že zejména naše příhraniční oblasti k České republice, to znamená Gmünd a Mistelbach, měly nejpozitivnější výsledky. Bylo tam víc kladných odpovědí než v oblastech, které jsou uvnitř Rakouska, a také víc než v oblastech jiných spolkových zemí.

Takže žádné problémy?
Samozřejmě předsudky existují. Nemůžeme říct, že si ve všem padneme do náruče. Mezi lidmi je strach o dodržování určitých požadavků a standardů. Například ekologické předpisy, které jsou tu povinné, sociální výhody, které jsou také povinné, takže podniky je musí dodržovat. A když pak ujedete 15 km, najednou to povinnost není. Dalším problémem je, že pracovní síly mají u vás nižší mzdy. Myslím, že tohle jsou věci, o kterých se u nás už hodně diskutovalo a že přizpůsobování bude probíhat velice rychle. Čím jsou země otevřenější, tím je přizpůsobování rychlejší.

Může Temelín ovlivnit spolupráci mezi Českou republikou a konkrétně Dolním Rakouskem?
Samozřejmě může, pokud spolu lidé nebudou mluvit. Možná jste si všimli, že náš postoj je jiný než postoj Horního Rakouska. Nikdy jsme se neúčastnili demonstrací, blokování silnic. Jako členové vlády jsme na takové akce nikdy nechodili. Říkáme, že jde o české vnitrostátní rozhodnutí. Také bychom nechtěli, aby nám do naší energetické politiky někdo mluvil. Ovšem na druhé straně máme samozřejmě zodpovědnost za bezpečnost našich lidí, takže rozhovory na toto téma se musí vést co nejintenzivněji.

Zástupkyně hejtmana Dolního Rakouska Liese Prokopová

Zástupkyně hejtmana Dolního Rakouska Liese Prokopová byla padesátkrát rakouskou mistryní a získala i stříbrnou olympijskou medaili

Sankt Pölten - úřednická čtvrť

Sankt Pölten - úřednická čtvrť

Sankt Pölten - k moderním stavbám patří také moderní umění

Sankt Pölten - úřednická čtvrť

Sankt Pölten - úřednická čtvrť

Sankt Pölten - divadlo

Sankt Pölten


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video