Dekrety jsou minulostí, uznal Verheugen

  • 30
Komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen řekl českým politikům, co chtěli slyšet. Při návštěvě Prahy ujistil, že Benešovy dekrety nezmaří cestu Česka do unie. Je to minulost, právní účinek už nemají, řekl komisař. Potvrdil tak dřívější stanovisko Evropské komise, že dekrety nejsou součástí jednání o přistoupení k Evropské unii a žádným způsobem je neovlivní.

Ve společném prohlášení s premiérem Milošem Zemanem Verheugen uvedl, že poválečné prezidentské dekrety o zbavení občanství a majetku sudetských Němců už nemají právní účinky.

Zároveň spolu se Zemanem komisař řekl, že nejzazším datem pro majetkové restituce v Česku zůstává 25. únor 1948. "Majetkové restituce nejsou věcí Evropské unie, ale České republiky. Nikdy jsme toto téma nenastolili a nehodláme to udělat," prohlásil.

Zaorálek neunesl, že se Klaus
setkal s Verheugenem sám

Kvůli způsobu přijetí Güntera Verheugena ve sněmovně se navzájem ostře napadli předseda sněmovny Václav Klaus s šéfem zahraničního výboru Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).

Zaorálek odešel ze schůzky kvůli tomu, že Klaus před setkáním obou delegací hovořil s Verheugenem mezi čtyřma očima. Se separátním jednáním politiků ale počítal oficiální protokol ministerstva zahraničí.

"To je neslýchané. Klausovi nikdo nedal mandát k tomu, aby jednal s Verheugenem za zavřenými dveřmi," prohlásil Zaorálek krátce po zahájení schůzky obou politiků.

Delegace EU, stejně jako zástupci českých parlamentních stran, zatím čekali v předsálí. Oba politici spolu mluvili asi 15 minut. Zaorálek ale mezitím odešel.

"Jsem velmi popuzen chováním pana poslance Zaorálka, který odešel z tohoto jednání. Myslím, že se chová šíleným způsobem," řekl Klaus.

Dekrety patří minulosti, shodli se politici
Prohlášení obou politiků uznává, že některé z Benešových dekretů neodpovídají současným měřítkům práva a spravedlnosti, zdůrazňuje ale, že patří minulosti.

Zeman zároveň ocenil, že se v Evropském parlamentu jedná o vyškrtnutí části o Benešových dekretech ze zprávy o České republice. Zpráva, která věnuje dekretům pět ze 13 odstavců, totiž spekuluje o jejich diskriminačním charakteru.

"Vyzývám všechny zúčastněné, aby přispěli k vytváření politiky zakládající dobré sousedské vztahy ve střední Evropě, která plně přijímá ducha evropské integrace usilujícího o překonání rozdílů z minulosti a lepší budoucnost," prohlásil Verheugen.

Slova o tom, že evropská integrace má překonat minulé rozdíly, zopakoval několikrát. Verheugen sám řekl, že chce přispět ke zmírnění bouřlivé debaty o dekretech, jejich diskriminačním charakteru a případných nynějších právních účincích, která se nyní vede nejen v Česku, ale i v Německu, Rakousku či Evropském parlamentu.

Němečtí konzervativci Verheugena kritizují
Německá konzervativní opozice CDU/CSU a Svaz vyhnanců kritizují komisaře Evropské unie pro rozšíření Güntera Verheugena, že takzvané Benešovy
dekrety neodmítli jako neslučitelné s právem EU.

Rozhodnutí Organizace spojených národů odporují Verheugenovým tvrzením, že dekrety už dnes nemají žádnou účinnost, uvádí mluvčí vysídlenců v CDU/CSU Hartmut Koschyk.

Poukazuje na to, že Výbor pro lidská práva v minulých měsících kritizoval Českou republiku za případy, v nichž se čeští občané marně domáhají majetku konfiskovaného na základě poválečných prezidentských dekretů.

Verheugen navíc podle Koschyka "nezodpovědně" zasahuje do práv Evropského parlamentu, který se několikrát dotazoval na trvající účinky dekretů, jež tvořily základ vyvlastnění a vysídlení Němců.

Poslanci si debatu o dekretech nenechají ujít
O Benešových dekretech bude s největší pravděpodobností jednat na nadcházející schůzi Poslanecká sněmovna. Diskutovat o nich bude navzdory Verheugenově prohlášení.

Předseda sněmovny Václav Klaus podotkl, že poslanci by měli přijmout jen velmi krátké konstatování. "Já myslím, že máme shodný názor na to, že je třeba deeskalovat tuto otázku. Já jsem velmi pro, aby debata, která o tom proběhne v českém parlamentu, byla debatou velmi střízlivou," řekl novinářům Klaus po setkání s Verheugenem.

Myslí si, že sněmovna by neměla přijímat složité rezoluce, jak podle něj navrhuje české ministerstvo zahraničí, ale třeba jen konstatovat, že parlament je znepokojen otvíráním problému poválečného uspořádání.

Předseda vlády Miloš Zeman (vlevo) se setkal v Praze s členen Evropské komise zodpovědným za rozšíření Evropské unie Günterem Verheugenem. Hlavním tématem jednání byly poválečné Benešovy dekrety (11. dubna 2002).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video