Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dejme vyhnancům z Podkarpatské Rusi odškodné, rozhodli poslanci

  11:15aktualizováno  13:43
Poslanci schválili odškodné pro vyhnance z Podkarpatské Rusi. Tu před druhou světovou válkou obsadili Maďaři, po ní území zabral Sovětský svaz. Kývne-li na návrh i Senát a prezident Václav Klaus, může každý ze zhruba čtyř stovek lidí dostat až dva miliony korun.

Na Podkarpatské Rusi se po první světové válce usadilo mnoho Čechů - zejména rodiny legionářů a inteligence. Napomohli rozkvětu území. Před druhou světovou válkou musela většina prchnout před Maďary, kteří území zabrali. | foto: Profimedia.cz

Podle Evy Dundáčkové ze skupiny navrhovatelů zákona (tu tvořili poslanci napříč politickým spektrem) se odškodné může týkat asi čtyř stovek českých občanů - vyhnanců či jejich potomků - a státní pokladnu tak přijde maximálně na osm set milionů korun.

Návrh získal v závěrečném třetím čtení ve Sněmovně podporu 88 poslanců, proti bylo 28. Při účasti 152 poslanců to stačilo k poslání zákona do Senátu. Žádná strana nezaujala k hlasování úplně uniformní postoj - zelení, socialisté a komunisté byli proti nebo se zdrželi, poslanci z řad ODS a KDU-ČSL hlasovali pro i proti.

Lidé budou muset svůj nárok doložit

DOKUMENTY

Na doložení majetku bude třeba předložit přihlášku k náhradě za majetek podle předpisů z 50. let, nebo vlastnictví prokázat kupní či darovací smlouvou.

Pokud uprchlíci nebo jejich potomci doloží dokumenty, že majetek v nejvýchodnějším cípu první republiky skutečně vlastnili, budou mít nárok až na desetinásobek ceny nemovitostí, stanovené podle vládních nařízení a vyhlášek z let 1947 až 1959 (kvůli inflaci).

Dvoumilionový strop sice podle Evy Dundáčkové "může někoho poškodit," ale na druhou stranu "neohrozí nějakým zásadním způsobem státní pokladnu". Navrhovatelé totiž čelili nesouhlasu ministerstva financí a museli z původního plánu slevit. Nárok budou moci uplatnit jen čeští občané.

Ministr financí Miroslav Kalousek pro návrh ruku nezvedl. "Toto je typický příklad návrhu zákona, kdy v dobré vůli odstranit majetkové křivdy dojde v důsledku k prohloubení křivd, prohloubení nespravedlností a ke stavu horšímu, než je dnešní právní stav," řekl při dnešním projednávání. "Jsem šťasten, že jsem v demisi," glosoval pak schválení zákona.

"Prošlo to docela symetrickým počtem hlasů napříč politickým spektrem, nebylo to vnímané nějak ideově. Pan ministr Kalousek vystoupil proti, ale Česká republika je právní nástupce Československa a má se k některým závazkům hlásit," řekla Dundáčková, která věří i v úspěch zákona v Senátu.

Mapa meziválečného Československa
Zdroj: Wikipedia

Českoslovenští úředníci před rokem 1948 odhadovali hodnotu majetku na Podkarpatské Rusi na čtyři miliardy předválečných korun. Vyhnanci se po zabrání území Sovětským svazem dočkali jen symbolického odškodného, svých nároků se proto začali domáhat i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

PODKARPATSKÁ UKRAJINA

Území Podkarpatské Ukrajiny získalo Československo v roce 1919. Obyvatelé této krajiny - pestrá směsice Rusínů, Slováků, Židů, Ukrajinců i dalších národností - si připojení k novému československému státu zvolili jako záruku rozvoje a ochrany, požadovali nicméně autonomii.

Na území se usídlilo mnoho Čechů (podle sčítání z roku 1930 jich tam žilo asi 35 tisíc), zejména rodiny legionářů a inteligence. Československo soudilo, že je třeba nejzaostalejší region země k autonomii připravit a vychovat, aby si místní lidé uměli vládnout.

Obyvatelé města JasiňaPravoslavný kostel v UžhoroděVoraři na Tise

V roce 1938 ale jižní - nejúrodnější - část území utrhli Maďaři v rámci oklešťování Československa po mnichovské dohodě. Při obsazení republiky v roce 1939 se Podkarpatská Rus pokusila vyhlásit samostatnost a požádala o pomoc Rumunsko, nebylo to ale nic platné a Maďaři ji zabrali. Češi prchali.

Navzdory Stalinovým slibům o obnovení Československa v poválečných hranicích Sovětský svaz zinscenoval na konci války v obsazeném území hlasování, podle kterého se obyvatelé "rozhodli" připojit k sovětské Ukrajině. Po rozpadu SSSR zůstala Podkarpatská Rus součástí Ukrajiny.

Zakarpatská UkrajinaZakarpatská UkrajinaZakarpatská Ukrajina

Moskva sice poslala po válce Praze 920 milionů československých korun (úřady hodnotily československý majetek asi na čtyři miliardy), Československo ho ale nevyplatilo ani zdaleka. Zejména byli postiženi ti, kteří pod Karpaty vlastnili větší majetky.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.