Soudce Vojen Güttler v usnesení uvedl, že se trest po snížení dostal do dolní poloviny zákonné sazby, která činí pět až dvanáct let. Navíc poukázal na závažnost činu a na to, že některá zdržení způsobil obstrukcemi sám Karpenko.
"Jednání stěžovatele vykazuje vysokou nebezpečnost i z pohledu dnešních relací a zájem na potrestání musí trvat nadále," stojí v usnesení Ústavního soudu.
Případ je výjimečný svou délkou. Karpenkova obhajoba proto zpochybňovala smysl ukládání trestu po tak dlouhé době. Muž má strávit ve vězení sedm let a 11 měsíců a zaplatit pokutu milion korun.
Karpenko v roce 1992 založil společnost Rocar a za nápadně výhodných leasingových podmínek nabízel automobily Škoda Favorit a Forman. Na Ostravsku a na Plzeňsku vylákal do května 1993 od stovek klientů na zálohách částku přesahující 26 milionů korun. Nikdy přitom nedodal ani jeden vůz a s mladoboleslavskou automobilkou neměl podepsanou žádnou smlouvu.
Karpenkovu kauzu protahovaly všechny faktory známé z české justice - stovky poškozených a svědků, chyby a nestejné postoje soudů, ale také obstrukce obžalovaného, jenž si například nechával tlumočit výpovědi svědků ze slovenštiny. Vrchní soud také několikrát zrušil rozsudky Krajského soudu v Ostravě.
Jednou už zasáhl i Ústavní soud. Po jeho rozhodnutí v roce 2007 museli soudci v Ostravě i Olomouci kauzu znovu projednat a zohlednit to, jak dlouho řízení trvá. Soudy však původní trest snížily jen o několik měsíců.
Karpenkova obhajoba proto podala druhou ústavní stížnost. Tentokrát už ústavní soudci nenašli žádné chyby ani nedostatky v odůvodnění.
