Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Měla práva k účtu i datum svatby. Miliony po příteli však získal stát

  • 192
Starala se mu o byt, měla práva k jeho účtu a plánovali svatbu. To však ženě z Karlových Varů nestačilo, aby se u soudu domohla dědictví po příteli, který zemřel v domově důchodců v Kynšperku. Byt, chata a dva miliony korun z účtu připadly státu jako odúmrť.

Muž zemřel před více než pěti lety ve věku nedožitých 76 let, dědické řízení však skončilo teprve nedávno. Jelikož po něm nedědil nikdo z příbuzných a nezanechal ani závěť, o pozůstalost se přihlásila žena, s níž se seznámil krátce po smrti své ženy.

Šlo o byt v Karlových Varech, chatu v Radošově na úpatí Doupovských hor a skoro 87 tisíc dolarů - tedy přes dva miliony korun - na devizových účtech.

Odúmrť

majetek zemřelého, který po sobě nezanechal dědice

„Jako účastník dědického řízení vypověděla, že se s ním seznámila na počátku roku 2010 prostřednictvím svých známých, kteří ji po smrti jeho manželky požádali, aby ho navštěvovala v domově důchodců,“ stojí v rozhodnutí okresního soudu v Sokolově.

Tvrzení žena později před soudním komisařem opravila tak, že se seznámení odehrálo o rok dřív a v létě 2010 začali společně hospodařit. Měla podpisová práva k mužovu účtu a peníze směla užívat i pro vlastní potřebu. Svěřil jí také klíče od bytu, kam chodila uklízet a jehož rekonstrukci údajně plánovali, aby tam spolu následně mohli bydlet. K tomu však již kvůli mužově smrti nedošlo.

Žena bydlela na ubytovně, muže jen navštěvovala

Senior ženě také koupil auto a plánovali i svatbu, dokonce už měli datum. Sociálním pracovnicím senior nějaký čas před svou smrtí sdělil, že je žena nemocná a on jí chce sňatkem pomoci. O těchto jeho plánech věděl i ředitel domova, jak vyplynulo z dopisu, který jí adresoval a který předložila soudu.

„Skutečnost, že plánovali sňatek, vyplývá i z potvrzení vyhotoveného na žádost žalobkyně Městským úřadem Kynšperk nad Ohří, podle kterého jmenovaní požádali, aby byli oddáni dne 1. 7. 2011,“ stojí v rozhodnutí soudu.

V pečovatelském zařízení, kde důchodce pobýval kvůli invaliditě, jej žena navštěvovala přibližně rok. Sama bydlela na ubytovně blízko svojí práce. V podané žalobě tvrdila, že splňuje zákonnou podmínku dědice ve třetí skupině, podle které je potřeba, aby s ním jako družka rok před jeho smrtí žila.

Její nárok na majetek v hodnotě 3,5 milionu korun však odmítl sokolovský okresní soud a správnosti jeho rozhodnutí následně přisvědčil i Krajský soud v Plzni, k němuž se odvolala. O trvalé soužití ve smyslu příslušného paragrafu zákona podle nich nemůže jít, jestliže spolu dvojice fakticky nikdy nebydlela.

„Nevytvořili ani trvalé spotřební společenství. Každý z nich měl své vlastní příjmy, hradil své vlastní výdaje, což platí zejména pro žalobkyni, která - jak sama uvedla - vedla svou vlastní domácnost. Oprávnění disponovat se zůstatky na účtu, jakož i tvrzení darování automobilu, trvalé spotřební společenství nevytváří,“ uvedl ve zdůvodnění rozsudku samosoudce okresního soudu Timm Šmehlík.

Z toho důvodu si soud nevyžádal výpis z bankovního účtu zemřelého ani nevyslechl ženu a navržené svědky, protože to z jeho pohledu bylo nadbytečné. „Protože byl zůstavitel v posledním roce svého života trvale umístěn v zařízení sociálních služeb v Kynšperku, žalobkyně s ním v této době nemohla sdílet domácnost tak, jak je tradičně pojímána,“ uvedl také.

Řízení se protáhlo kvůli výtahu

Celá pozůstalost tak připadla státu, respektive Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jak je tomu vždy u zemřelých bez dědiců. „Vstřícně jsme se vzdali práva na náklady řízení s výjimkou nákladů jedné cesty k soudu prvního stupně a zpět,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Briliantové šperky i koňský kočár. Stát dědí méně, přesto za stamiliony

Přestože soudy rozhodly už v roce 2013, dědické řízení definitivně skončilo až letos. „Záležitost jsme několikrát urgovali. V konkrétním případě se nejdéle řešila otázka vlastnictví výtahu,“ vysvětlil.

Doplnil také, že takto dlouhé dědické řízení není žádná výjimka. „Je pravda, že v některých případech a regionech se potýkáme s ne úplně nejrychlejším projednávání případů. Řešíme přes devět tisíc právních jednání státu a máme i dva případy započaté v roce 1990, tedy před 26 lety,“ podotkl.

V jiných případech se ÚZSVM setkává i s čistě spekulativními nároky, kdy různí lidé tvrdí, že jsou dědici, ačkoliv jimi nejsou a ani nemohou být.

„Extrémem byl případ shodou okolností rovněž v západních Čechách, kdy bylo nalezeno tělo bez hlavy a dodatečně se přihlásili lidé s padělanými směnkami po zemřelém. Tam se nám rovněž podařilo prokázat, že tyto nároky nejsou po právu,“ uzavřel Ležatka.

Skrze odúmrť stát loni dědil ve více než patnácti stech případech. Kromě 274 milionů z nemovitostí a cenných papírů získal i desítky milionů v hotovosti a přes 33 milionů z vkladních knížek či účtů stavebního spoření (psali jsme o tom zde). Kolik bylo mezi zemřelými klientů domovů pro seniory, s určitostí říct nelze.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video