"S rozhodnutím nesouhlasíme, podáme dovolání k Nejvyššímu soudu," řekl po jednání novinářům právník Pezoldové Viktor Rossmann.
U soudu argumentoval tím, že se zvláštní zákon z roku 1947, takzvaný Lex Schwarzenberg, nevztahoval na nemovitosti na Hradčanech. Podle něj totiž nesloužily zemědělskému, průmyslovému ani obchodnímu účelu.
"Tyto nemovitosti jsou osobního charakteru, paláce nikdy nebyly používány k živnostenským ani obchodním účelům," uvedl právník.
Nároky Pezoldové na Schwarzenberský a Salmovský palác zamítl pravomocně pražský městský soud už loni v únoru. Rozhodl, že zůstanou ve vlastnictví ministerstva kultury.
Podle posledního rozhodnutí zůstanou státu i přilehlá nádvoří, zahrady a hospodářská budova. Soudkyně Anisja Pillerová uvedla, že i tento majetek spadá do působnosti Lex Schwarzenberg.
Toto stanovisko zastávají i právníci zastupující ministerstvo kultury a Národní galerie v Praze. "Mám za to, že byla tato žaloba bezpředmětná," uvedl právní zástupce NG Zdeněk Vaňátko.
Dědička se domáhá majetku za 40 miliard
Pezoldová, dědička posledního šlechtického majitele Adolfa Schwarzenberga, si v Česku dělá nárok na stovky nemovitostí z někdejšího majetku hlubocké větve Schwarzenbergů. Jeho hodnotu odborníci odhadují na 40 miliard korun.
Soudila se například o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, budovu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni a několik domů v Praze na Smíchově.
Soudy její nároky dosud odmítaly vzhledem k tomu, že celý majetek, o nějž Pezoldová usiluje, přešel na stát před 25. únorem 1948. Byl zestátněn na základě zákona Lex Schwarzenberg. Rossmann tvrdí, že je tato právní norma v rozporu s ústavou.
"Zákonu chybí znak obecnosti, neboť se vztahuje pouze na tři osoby," řekl právník Pezoldové. Požádal proto soudkyni, aby předložila Ústavnímu soudu návrh na přezkoumání normy. Pillerová však jeho požadavek odmítla s tím, že by se zákon musel posuzovat vzhledem k tehdy platné ústavě z roku 1920.
Ve sporu o vrácenou hrobku zatím vede Schwarzenberg
Poprvé uspěla Pezoldová u českých soudů až koncem loňského února, kdy jindřichohradecký okresní soud potvrdil nárok roku na schwarzenberskou rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně. - více o tomto případu čtěte zde
Z rozsudku se ale dlouho neradovala, protože její nevlastní bratr Karel Schwarzenberg dědictví zpochybnil.
Následný říjnový soudní verdikt, kterým patří hrobka jemu jako dědici, ovšem zatím není právoplatný. Pezoldová se totiž odvolala. Definitivní verdikt proto přinese až dědické řízení.
"Jak znám české soudy, bude ještě nějakou chvíli trvat, než budeme znát konečný výsledek," řekl k tomu už dříve Schwarzenberg.
. Alžběta Pezoldová- Elizabeth Regina Schwarzenberg, provdaná von Pezold, česky Alžběta Pezoldová, se narodila 1. října 1947 ve Vídni. - Žije střídavě v Rakousku, Česku, Velké Británii a Zimbabwe. Vychovala sedm dětí: Annu (1971), Heinricha (Jindřicha) (1972), Juliane (1974), Philippa (1975), Felixe (1978), Johanna (1978) a Adama (1982). - Nevlastní sestra Karla Schwarzenberga - otec Pezoldové Jindřich Schwarzenberg jako poslední mužský potomek hlubocké linie rodu adoptoval v roce 1960 synovce z orlické větve Karla Schwarzenberga, jehož osobou se obě linie spojily. - Od roku 1993 usiluje o navrácení majetku hlubocké větve Schwarzenbergů, jehož posledním vlastníkem byl její strýc Adolf Schwarzenberg. Je Adolfovou dědičkou po svém otci Jindřichu Schwarzenbergovi. V roce 1947 majetek zkonfiskoval stát. Jeho dnešní hodnota se odhaduje minimálně na 40 miliard korun. - V jižních Čechách k němu patří například zámky Hluboká a Český Krumlov, Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně, pivovar v Třeboni, pozemky a nemovitosti na Krumlovsku, Prachaticku a Budějovicku. - Manželem Alžběty je právník Rüdiger von Pezold. |
