Pezoldová bojuje o navrácení majetku hlubocké větve rodu Schwarzenbergů už řadu let.
Na začátku února Městský soud v Praze zamítl její nárok na Salmovský a Schwarzenberský palác s přilehlými pozemky na Hradčanech.
Zároveň ale rozhodl, že soud nižší instance by měl rozhodnout, zda oba paláce patří do pozůstalosti po Alfrédu Schwarzenbergovi, o čemž se stále jedná - čtěte zde Soud odmítl nárok dědičky na hradčanské paláce, dal jí ale naději
Původně chtěli právníci Pezoldové postupovat stejně i v případě pražského činžovního domu. Obvodní soud ale jejich žádost zamítl a jednal jen o tom, zda dům Pezoldové patří, nebo ne.
Právník Viktor Rossmann si ponechal lhůtu na rozmyšlenou, ale pravděpodobně se proti rozsudku odvolá a bude chtít, aby soud dům zařadil do dědictví.
Pokud by tomu tak bylo, mohla by se o majetek hlásit nejen Pezoldová, ale i její nevlastní bratr a nynější šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
Celkem vede dědička přes 40 řízení po celé republice. Naposledy částečně uspěla u Ústavního soudu při sporu o rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně. Soud zrušil původní rozsudky a případ vrátil k novému projednání. - čtěte zde Dědičce Schwarzenbergů vrátil soud naději. Ale jen na rodinnou hrobku
Pezoldová je dědičkou posledního šlechtického držitele panství Adolfa Schwarzenberga a reprezentuje hlubockou větev rodu. Nárokuje si mimo jiné zámky v Hluboké nad Vltavou, Českém Krumlově, Třeboni, Červeném Dvoře a Postoloprtech, také Schwarzenberský a Salmovský palác v Praze, klášter Zlatá Koruna, desetitisíce hektarů pozemků a řadu jiných nemovitostí.
Ty byly konfiskovány v roce 1947 speciálním zákonem. Tuto právní normu navrhl jako první sociálnědemokratický poslanec Blažej Vilím. "Je nesporné a proti duchu doby a proti vývoji, jež s sebou v myšlenkovém nazírání přinesla světová válka, aby majetek takového rozsahu zůstal v rukou jednotlivce," zněl jeho důvod.
Druhá, orlická větev rodu Schwarzenbergů, ke které patří ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, získala majetek zpět.
