Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dědička rodu Walderode vysoudila zámek Hrubý Rohozec

  12:32aktualizováno  12:32
Dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová uspěla u Okresního soudu v Semilech s žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec a okolních nemovitostí. Jejich dosavadní majitelé a správci se proti rozsudku chtějí odvolat.

Hrubý Rohozec | foto: Jiří Berger

Kammerlanderová, manželka Karla Des Fours Walderodeho, žádala u semilského soudu vrácení zámku Hrubý Rohozec a okolních nemovitostí včetně pozemků v turnovské průmyslové zóně. Před dvěma lety semilský soud její žalobu zamítl. Krajský soud v Hradci Králové však rozsudek zrušil a spor vrátil do Semil (více čtěte zde).

Nyní semilský soud dospěl k opačnému závěru. Dědička má nárok získat zpět veškeré nemovitosti kromě těch, u kterých už došlo k mimosoudnímu vyrovnání, tedy v průmyslové zóně.

Žalovaným, mezi nimiž je například město Turnov nebo Národní památkový ústav, se tak nepodařilo prokázat, že by majitel panství Walderode kolaboroval s nacisty. Nepomohla jim ani fotokopie Walderodeho legitimace Sudetoněmecké strany (SdP) z 25. dubna 1938, kterou předložili jako nový důkaz. Soud ji sice jako důkaz připustil, nakonec na ni ale nebral ohled.

Soud poukázal na to, že Walderode dvakrát získal zpět československé občanství. Nejprve v prosinci 1947, o které opět přišel po komunistickém puči v roce 1948 a následné emigraci, podruhé mu ho po sametové revoluci vrátil v roce 1991 ministr vnitra Jan Ruml.

"Pokud bylo občanství vráceno, je tím vyřešena otázka, zda se provinil, či neprovinil, a soudu nepřísluší to prověřovat," řekl soudce.

Dědička uspěla již dříve v Liberci a Jablonci

Desfourské panství bylo zkonfiskováno po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože Walderode byl říšským Němcem. O restituci požádal Walderode už v roce 1992.

Pozemkový fond tehdy jeho občanství zpochybnil s tím, že nebyla dodržena podmínka neprovinění se. Od té doby řeší navrácení majetku soudy. Po Walderodeho smrti v roce 2000 se majetku domáhá jeho manželka, rakouská právnička Johanna Kammerlanderová.

Zásadní obrat přinesl rozsudek liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem z ledna 2008 potvrzený Nejvyšším soudem, který dědičce přiřkl dva a půl hektaru lesa v katastru Žďárku na Liberecku (více zde). Jablonecký soud pak v únoru 2011 rozhodl o vrácení lesů a luk na území Železného Brodu, Líšného, Koberov či Jenišovic a poplužního statku Červený Dvůr (více zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.