Zámek patří Národnímu památkovému ústavu, ostatní budovy a pozemky městu Turnov, Lesům České republiky, Pozemkovému fondu, Ředitelství silnic a dálnic nebo soukromým firmám.
"Proti dnešnímu rozhodnutí okresního soudu se odvoláme ke krajskému soudu," uvedl advokát Kammerlanderové Roman Heyduk. Krajský soud v Liberci vydal loni v lednu Kammerlanderové les o rozloze čtvrt hektaru.
Jiný spor ještě není u konce
Patří vesnici Žďárek u Turnova a obec se proti rozsudku dovolala k Nejvyššímu soudu v Brně. Rozhodnutí tam zatím nepadlo. Hejduk by však uvítal, kdyby NS tento případ vyřešil co nejdříve. Půjde totiž o rozsudek důležitý pro všechna neukončená soudní jednání o vydání bývalého majetku rodu Walderode.
Karl des Fours Walderode přišel kvůli své německé národnosti o majetek podle Benešových dekretů v roce 1946. V roce 1947 mu úřady československé občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 mu ministerstvo vnitra občanství vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Bojoval ve wehrmachtu a odpůrci vydání majetku mu připisují i členství v Henleinově SDP. V následujícím roce dostal od Lesního závodu v Harrachově téměř devadesát hektarů lesa u Turnova, o tři roky později však ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
Kammerlanderová usiluje o majetek za přibližně 120 milionů korun. U semilského soudu neuspěla ani v jednom případě. V roce 2005 například nedostala zpět dva pozemky a stavební parcelu v Turnově-Daliměřicích. Měly totiž jiného majitele než v roce 1992, kdy o ně Walderode při restituci požádal.
Dědička: Je to politický ping-pong
Oprávněnost nároku Kammerlanderové na pozemky tehdy soudce Vít Záveský vůbec neposuzoval. "Nemohl jsem vydat žalobkyni pozemky zatížené tak velkými změnami," vysvětlil.
Hrubý Rohozec a další nemovitosti, o které šlo Kammerlanderové při nynějším jednání, ale patří stejným vlastníkům jako v roce 1992, kdy se Walderode o rodový majetek přihlásil. Vleklá jednání označila Kammerlanderová za politický ping-pong. "Není normální, co se děje," řekla.
Hrubý Rohozec vznikl na začátku čtrnáctého století jako gotický hrad, po třech přestavbách se v něm však mísí různé stavební slohy − kromě jiného renesanční nebo empírový. Hrubý Rohozec založila jedna z větví rodu Markvarticů a v sedmnáctém století připadl rodu Des Fours.
