"Shrnujeme zjištění, která považujeme za prokázaná, i ta, která tak jistá nejsou," řekl před zahájením zasedání IPCC jeden z autorů závěrečné zprávy Bert Metz.
Syntézu přednese v sobotu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Měla by odrážet vědecký konsensus ohledně rychlosti oteplování Země, následků pro lidský rod a návrhů, jak problémům předcházet.
Panelu, který funguje při OSN, se účastní politici a vědci ze 145 zemí. V minulosti vyprodukoval tři zprávy. V první přisoudil globální oteplování lidské činnosti, v druhé pojmenoval jeho rizika a ve třetí naznačil možnosti, jak proti němu bojovat.
Valencijská zpráva má shrnout předchozí dokumenty a nabídnout srozumitelný základ pro prosincovou konferenci OSN na Bali. Ta začne tvořit novou globální strategii boje proti emisím skleníkových plynů, která nahradí Kjótský protokol, jenž vyprší v roce 2012.
Mírně optimistická zpráva
Podle britského týdeníku The Economist nechává zpráva prostor pro optimismus. IPCC nabízí recepty, jak snížit emise bez nákladů, a ještě ušetřit. Tímto směrem se vydala Evropská komise, která chce do dvou let zakázat klasické žárovky. Svícení spotřebuje 17% světové produkce energie.
Bezuhlíkové a nízkouhlíkové technologie jsou zase o něco dražší, ale cena solární a větrné energie rapidně klesá a časem bude srovnatelná s konvenčními zdroji energie.
Velkou výzvou je podle The Economist uhlí, poněvadž "nejšpinavější" zdroj energie zažívá kvůli vyšším cenám plynu a politicky nejisté ropě revival. Omezovat uhlí je možné buďto zdaněním, nebo podporou čisté energie.
Evropská unie sice zavedla uhlíkovou daň v podobě obchodovatelných emisních povolenek, ale ta je v současnosti neefektivní a emise téměř nezpoplatňuje.
Podle IPCC je nutné, aby se cena za emisi tuny oxidu uhličitého pohybovala v letech 2020-2030 na úrovni mezi dvaceti a padesáti dolary. Jen tak je možné omezit koncentrace emisí a udržet růst teploty na úrovni kolem tří stupňů Celsia.
Klima a národní zájmy
Podle Metze se budou národní delegace přít o některých bodech zprávy. Debatu lze čekat kolem nedostatku údajů pro klíčové oblasti planety i kolem protichůdných studií týkajících se například množství uhlíku absorbovaného oceány.
Diskusi se nevyhnou zřejmě ani rozporné názory na otázku, do jaké míry mají plánovači v rozvojových zemích zahrnout klimatický faktor do svého rozhodování.
Pod vlivem silných
Mezinárodní panel má své kritiky. Světový fond na ochranu přírody (WWF) tvrdí, že vlády zamlčují důležité údaje vztahující se k tématu životního prostředí.
Existují také výhrady, že panel ustupuje silným zemím, jako jsou USA nebo Čína, anebo velkým producentům ropy, jako je Saúdská Arábie.