Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nad Zemanem se přou i ústavní právníci. TOP 09 navrhne, jak ho omezit

  15:26aktualizováno  15:26
Politické pře kolem ústavních zvyklostí a toho, jak si prezident Miloš Zeman vykládá ústavu, přejdou od slov k činům. TOP 09 navrhne změnu ústavy, aby prezident měl jen jednu možnost jmenovat premiéra místo dvou. Nad chováním prezidenta ve vztahu k ústavě debatují i ústavní právníci. A neshodnou se.

V České republice se rozhořel boj o to, co jsou ústavní zvyklosti a nakolik je možné je měnit. Případně změnit celou ústavu. Prezident Zeman označil pojem „ústavní zvyklosti“ za idiotský. | foto:  Dan Materna, MAFRA

TOP 09 se při návrhu změn přiblížila k německému modelu, kde prezident nemá ani jeden pokus. Českému prezidentovi by TOP 09 nechala jeden pokus místo dvou a v případě, že takto vybraný předseda vlády nezískal důvěru, náležely by další pokusy už parlamentu (v českém případě Sněmovně).

Pokud by zákonodárci změny odsouhlasili, vztahovaly by se nově vymezené kompetence již na současného prezidenta Miloše Zemana, informoval novináře předseda ústavně právního výboru Sněmovny Stanislav Polčák (TOP 09).

Co na to ČSSD a ODS?

Zástupci velkých stran o možném omezení pravomocí prezidenta

Zpřesnění (fakticky zmenšení) prezidentských pravomocí zvažují i politici z ČSSD a ODS. Podle místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila by mohl buď přijít o právo jmenovat premiéra, nebo dostat lhůty, do kdy musí uplatnit svůj "druhý pokus".

Pokud by Jiří Rusnok vládl dlouho, i když mu Sněmovna nevysloví důvěru (což technicky vzato může, protože ústava nyní Zemanovi žádný termín nedává), uvažoval by o změně ústavy i Jeroným Tejc z ČSSD, uvedla MF DNES.

"Bezesporu si myslím, že německý model, kdy prezident republiky má první pokus, kdy jmenuje předsedu vlády, je zvažovatelný. S tím, že druhý pokus by už příslušel Poslanecké sněmovně," řekl Polčák. Třetí pokus by podle něj mohl mít předseda Sněmovny.

Ústavní zvyklosti i nestandardní kroky prezidenta Miloše Zemana při jmenování Jiřího Rusnoka premiérem byly tématy pondělní diskuze předních českých odborníků na ústavní právo v Poslanecké sněmovně.

Ačkoliv se seminář měl zaměřovat především na případnou změnu Ústavy, většina přednášejících se neubránila komentování současného politického dění.  "Prezident vybočil z logiky parlamentarismu, k čemuž ho z velké části pravděpodobně vedla nenávist k bývalé vládě," kritizoval hlavu státu právník Jan Kysela.

Právník a politolog Marek Antoš zase prezidentovo jmenování premiéra bez návrhu předsedy Poslanecké sněmovny porovnával s tím, jak se k moci dostávají premiéři podle ústav jednotlivých států EU. "Pokud bychom hledali právní praxi, nenašli bychom pravděpodobně žádný praktický důkaz. To, že prezident jmenuje předsedou vlády kohokoliv, je v Evropě dosti extravagantní jednání," uvedl.

Ústava je jako ohrada, ale její rozšíření nám nemusí pomoct

Zazněly i předpovědi. "Pokud budou pokračovat neshody mezi parlamentem a prezidentem, povede to k delegitimizaci demokracie a poptávce po silném vůdci. Pak si můžeme říct, máme, co jsme chtěli," předpovídal krajně pesimistický vývoj Kysela.

Právně však Zemanovi nelze nic vytknout. Všichni přednášející se totiž shodli, že ústavní zvyklost nelze nijak vynucovat, protože v České republice ani není pramenem práva. "Zvyklosti nejsou vynutitelné a nejsou ani relevantní. Prezident by ale měl zvážit, jestli jím jmenovaná vláda má vůbec šanci získat důvěru," řekl profesor a děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Účastníci diskuze se nevyjádřili jednohlasně pro změnu Ústavy, ale částečné úpravy nevyloučili. Problémy, které v současné době máme, totiž podle nich pramení z možnosti více pohledů na věc. "V Ústavě chybí část, která by definovala, jestli odstoupením předsedy vlády padá celá vláda," řekl moderátor akce, poslanec TOP 09 Stanislav Polčák.

Objevil se ale i skeptický pohled Jana Kysely, který se netajil silnou kritikou současné situace. "Pokud chápeme Ústavu jako plot pod proudem a činitelé jsou zvířata, která na něj teď zevnitř narážejí, musíme nějak jednat. Je však otázkou, jestli rozšíření ohrady problémy vyřeší."

Debata přilákala laickou i odbornou veřejnost včetně pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové či Petra Pitharta. Na jednání byl k vidění i nový ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.