Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

To můžeme zrušit rychlíky, odmítá SŽDC nápady na brzdění před přejezdy

  5:01aktualizováno  5:01
Již druhá tragická nehoda rychlovlaku ve Studénce otevřela debatu o tom, jestli mají vlaky jezdit přes přejezdy rychlostí 160 kilometrů za hodinu. Podle odborníků by při podobných haváriích klesl počet obětí a zraněných. Správa železniční dopravní cesty vidí ale hlavní problém v neukázněných řidičích.

Ve Studénce na Novojičínsku se srazilo pendolino s nákladním autem. Při nehodě se zranilo asi dvacet lidí, tři z nich nepřežili, dalších několik lidí je zraněno těžce. (22. července 2015) | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Když v roce 2008 narazil rychlík u Studénky do spadlého mostu, vyčítali experti Správě železniční dopravní cesty, že kvůli probíhající stavbě neomezila na trati rychlost. Soudní proces s viníky neštěstí, při kterém zemřelo osm lidí, dosud probíhá.

„Nejvyšší rychlost, při které by nedošlo k nárazu do překážky, by za konkrétních vstupních údajů byla 104–105 kilometrů za hodinu,“ uvedl v posudku k šest let starému případu soudní znalec Eduard Šafář.

Snížení rychlosti rychlíku Comenius pod sto kilometrů za hodinu by podle jeho závěrů zachránilo lidské životy a zabránilo desítkám zranění. Strojvedoucí by totiž při včasné reakci stihl zabrzdit. Podobné úvahy se již objevují i ohledně neštěstí z minulého týdne. I když je nehoda, při které pendolino narazilo do kamionu na přejezdu, odlišná, určitá analogie zde je.

Podle zjištění Drážní inspekce jel strojvůdce pendolina před nehodou rychlostí 160 km/h, do okamžiku srážky dokázal soupravu zbrzdit na 140 km/h. Kdyby byla na trati před přejezdem snížená rychlost, mohlo mu to pomoct. Když ne včas zastavit, tak alespoň významně snížit dopady srážky.

Solidarita

Strojvedoucí pendolina Jan Černý přišel po nehodě ve Studénce o nohu a má zraněnou páteř. Jeho kolegové pro něj vyhlásili sbírku, příspěvky mohou lidé posílat na konto 4026277399/0800.

„Je to určitě jedna z cest, jak se podobným případům vyhnout, případně jejich následky zmenšit. Čím menší rychlost, tím menší hrozba, zejména v krizových místech, kde je selhání řidičů možné,“ uvedl k případu z minulého týdne Šafář.

Pro snížení rychlosti v úseku hovoří zejména existence přejezdu, o kterém se ví, že je rizikový. A také fakt, že rychlovlak zde projíždí městem a přes nádraží.

„Je to, jako kdyby při opravě D1 nebyla omezena rychlost v místech rekonstrukce silničních mostů. V případě nehody z minulého týdne je zarážející, proč tady nebyla snížena už dávno, když je přejezd hodnocen jako extrémně nebezpečný a trasa vede centrem města,“ míní Radek Ondruš, zmocněnec stavební firmy Bögl a Krýsl. Ta v případu z roku 2008 vystupuje jako poškozená, několik jejích zaměstnanců je však na straně obviněných.

Fotogalerie

Že úvahy o zavedení nižší rychlosti na kritickém úseku existují, potvrdil tiskový mluvčí Drážní inspekce, která případ vyšetřuje, Martin Drápal.

„Stejně jako řadu jiných věcí to můžeme doporučit v závěrečné zprávě, kterou dokončíme během několika měsíců,“ řekl Drápal s tím, že podobně rizikových přejezdů je na trase z Ostravy do Prahy do dvaceti.

Případné omezení však Správa železniční dopravní cesty dopředu odmítá. „S takovou logikou můžeme zrušit rychlíky. Rychlost i přejezdy odpovídají zákonu, v celé Evropě se na úrovňových kříženích může jezdit do 160 kilometrů v hodině. Problém je na straně silniční dopravy,“ reagoval mluvčí instituce Jakub Ptačinský.

Měly by rychlíky před silničním přejezdem brzdit?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 9. srpna 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 10492
Ano 328

Pendolino narazilo do kamionu na přejezdu ve Studénce 22. července:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.