Červeňák během pokračování hlavního líčení opět všechno popřel, odběratelé drog ale svědčili proti němu.
Odsouzený se proti verdiktu na místě odvolal, státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlenou. Rozsudek proto ještě není pravomocný.
Žalobkyně vinila pětačtyřicetiletého muže z toho, že od října 1999 do ledna 2002 prodal v desítkách případů německým občanům dávky pervitinu od jednoho až do 100 gramů.
Svědci ho poznali
Soud měl k dispozici výpovědi dealerů, které vyslechli němečtí policisté. Svědci Červeňáka poznali na fotografiích. Němci však odmítli svědčit v Čechách, protože jim prý kdosi vyhrožoval pomstou.
"Tomu muži jsem říkal Pepa, byl jsem u něj asi sedmkrát. Obchod se domlouval vždy až v restauraci Salvador. Ihned přinesl drogu, za kterou jsme zaplatil v markách," vypověděl Němec, který do nákupu drog investoval i peníze zděděné po otci.
Červeňák si měl za gram drogy účtovat v přepočtu 1000 až 1600 korun, záleželo na tom, kolik jí Němci odebrali.
Ženu zaujaly zlaté řetězy
Jednou ze zákaznic byla i Češka, která se provdala do Německa. "S Červeňákem mne seznámil můj zeť. Vyzvedávala jsem pervitin v jeho restauraci. Drogu jsem vlastně dostávala do komise. Zboží jsem zaplatila poté, co se v Německu prodalo."
Na Červeňákovi ji zaujalo, že chodil téměř vždy v kožených kalhotách a byl ověšen masivními zlatými šperky. Posledních sto gramů pervitinu si od Červeňáka odvezla v lednu 2002. Drogu však v jejím bytě v Německu zajistili kriminalisté.
Němečtí dealeři pervitin distrubuovali až se stoprocentním ziskem. Zpravidla na něm byli i sami závislí.
 Před plzeňským soudem začal proces s pětačtyřicetiletým Josefem Červeňákem. Žalobce ho viní, že v letech 1999 až 2002 zásoboval pervitinem německé dealery (2. září 2003). |
