Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rakousko nemůže Německu poslat tisíce uprchlíků denně, kritizoval ministr

  6:36aktualizováno  10:55
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére kritizoval rozhodnutí Rakouska přijímat jen desítky žadatelů o azyl denně a naopak tisícovky těch, kteří mají namířeno hlavně do Německa, nechat procházet svým územím. V rozhovoru s televizí ARD to ministr v neděli večer označil za „špatný signál“.

Rakouský voják přivádí skupinu běženců k registraci ve městě Spielfeld. (16. února 2016) | foto: AP

„Není možné, aby si některé země myslely, že mohou problém vyřešit, když naloží dodatečné břemeno na záda Německa a nechají migranty projít, aniž by je kontrolovaly,“ postěžoval si de Maiziére. „Už z bezpečnostních důvodů je to nepřijatelné,“ zdůraznil ministr.

Brusel plísní Rakušany za uprchlický strop, Vídeň ustoupit nehodlá

Navzdory kritice ze strany EU a Řecka, které se obávají hromadění uprchlíků, Vídeň v pátek začala uplatňovat denní kvóty na žadatele o azyl vpouštěné do Rakouska. Nadále bude přijímat nanejvýš 80 žadatelů o azyl denně a dalších 3200 jich nechá projít do dalších zemí, jako je Německo.

„Denní kvóty se týkají žadatelů o azyl, kteří chtějí zůstat v Rakousku. To je rakouské rozhodnutí. Ale říct, že 3200 jich může pokračovat do Německa, je špatný signál,“ řekl de Maiziére. „Ten počet je příliš vysoký, a proto si o tom musíme promluvit,“ upozornil německý ministr vnitra s tím, že příležitost k tomu bude příští čtvrtek na schůzce unijních ministrů vnitra.

Prioritou je nyní podle de Maiziérea ochrana vnějších hranic EU. Pokud ale nebudou fungovat opatření jako operace evropské agentury pro ochranu vnějších hranic EU Frontex nebo nasazení NATO a vracení uprchlíků zpět do Turecka, bude podle křesťanskodemokratického politika nutné hledat na evropské úrovni nová řešení.

„V případě potřeby bude ochrana schengenského prostoru přesunuta na jiné hranice,“ naznačil de Maiziére variantu vyloučení Řecka z prostoru volného pohybu osob.

V poslední době zejména země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) naléhají na vytvoření alternativního plánu v podobě ochrany schengenského prostoru na nové linii severně od Řecka.

Přijměme opatření k migraci, vyzývají Merkelovou její kandidáti

Od politiky uprchlické krize kancléřky Angely Merkelové se začali odvracet přední kandidáti její Křesťanskodemokratické unie (CDU) pro březnové volby ve třech německých spolkových zemích se odvracejí. Požadují, aby Německo nespoléhalo jen na evropské partnery a samo přijalo opatření k omezení počtu přicházejících běženců. CDU se podle průzkumů potýká v posledních měsících s úbytkem voličů.

Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová, která kandiduje v Porýní-Falci, Guido Wolf, který se uchází o úřad zemského premiéra v Bádensku-Württembersku, ve společném prohlášení vyzvali vládu, aby přijala v uprchlické krizi stejný postoj jako Rakousko. To zavedlo denní kvóty pro počet přijímaných uprchlíků.

„Je to otázka zdravého selského rozumu: Dokážeme příchod (běženců) dostat pod kontrolu, jen když budeme mít regulační systém. Ten nám zatím chybí, proto jsou třeba denní kontingenty (pro přijímání uprchlíků),“ napsali Klöcknerová a Wolf. Podle nich se Německo nesmí spoléhat na evropské partnery, kteří se ukazují jako nesolidární.

Německo podle obou politiků může pomáhat běžencům tím lépe, čím blíž ke své zemi původu zůstanou. „Každé euro, které investujeme v Jordánsku, v Libanonu nebo v Turecku, má mnohem větší dopad, než když jím zaplatíme péči o uprchlíky v naší zemi,“ napsali.

Klöcknerová a Wolf rovněž vyzvali k finančnímu zohlednění uprchlické krize při rozdělování evropských prostředků. „Kdo toho pro zvládání uprchlické krize dělá víc než ostatní, měl by za to dostat od EU víc peněz nebo platit méně do evropského rozpočtu. Členské státy, které solidaritu zcela odmítají, to také musí pocítit,“ napsali.

Zemský premiér Saska-Anhaltska Rainer Haseloff, který obhajuje svůj úřad, v nedělníku Bild am Sonntag mluvil o přijetí národního plánu pro postup v uprchlické krizi, pokud neuspěje celoevropské řešení. „Je nutné co nejrychleji účinně chránit vnější hranici EU, aby se razantně snížil počet běženců v Evropě. Pokud vnější hranici chránit nepůjde, musíme přistoupit k národním opatřením,“ uvedl Haseloff.

Volby se ve všech třech zemích uskuteční 13. března a CDU je podle průzkumu všude nejsilnější stranou. V posledních dvou měsících se ale její náskok začal snižovat. Hlasy jí odebírá především populistická Alternativa pro Německo, která vystupuje ostře proti politice Merkelové v uprchlické krizi.

V Německu znovu hořelo:


Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.