Francouzský exprezident Charles de Gaulle na snímku z 1. května 1958. | foto: Profimedia.cz

Komu patří De Gaulle? Generálovu ves ovládla a rozdělila Národní fronta

  • 20
Souhlasil by Charles de Gaulle s myšlenkami Národní fronty? K odkazu slavného francouzského prezidenta se stále hlásí politici napravo i nalevo. Jeho milovaná vesnice je však po tamním volebním vítězství strany Marine Le Penové rozdělená. „Otáčel by se v hrobě,“ říkají jedni. „Chránil republiku jako teď Fronta,“ míní druzí.

„Generál je mým příkladem, absolutním odkazem. Ztělesňuje nezávislost národa, velikost Francie a shromáždění Francouzů,“ pronesl loni v Colombey-les-deux-Églises na severovýchodě Francie Florian Philippot. Čtyřiatřicetiletý vítěz prvního kola francouzských regionálních voleb a kandidát krajně pravicové Národní fronty, která ovládla šest krajů ze třinácti (více zde).

KOMENTÁŘ: Úspěch Le Penové odráží frustraci Francouzů z mainstreamu

Sám generál de Gaulle poklidnou vesničku Colombey-les-deux-Églises v roce 1950 popsal jako „tichou vesnici jen s málem bohatství, ve které po tisíciletí nic nezměnilo duši ani místo“.

První prezident francouzské páté republiky a tvůrce poloprezidentského politického systému v obci léta bydlel a je v ní i pochován. Otázka, zda se duše obce za pětačtyřicet let od de Gaullovy smrti změnila, nyní obyvatele Colombey nesmiřitelně rozděluje. A to už se obyčejně k úspěšnému státníkovi neznají a dotazy novinářů na jeho život je obtěžují.

„Jsem zděšená. Charles de Gaulle se musí obracet v hrobě,“ vrtí hlavou nad výsledky voleb majitelka obchodu La Belle France Valérie. Hrob slavného Francouze leží co by kamenem dohodil.

Dlužno podotknout, že de Gaulle svého času zařídil, aby Francie vystoupila z vojenských struktur NATO, chtěl silnou a nezávislou republiku a svou zemi řídil pevnou rukou. Odvolat se na jeho myšlenky se tak kandidátovi Národní fronty, která brojí proti přijímání uprchlíků, náramně vyplatilo, ačkoliv si tehdy proti sobě část Národní fronty popudil.

Ve vesničce s téměř sedmi sty obyvateli volilo Philippota 132 lidí, a ten tak podle grafiky francouzského listu Le Figaro získal skoro 43 procent všech hlasů. „Příliš mě nepřekvapuje, že si Národní fronta vede tak dobře. Volil jsem pravici, ale po útocích v Paříži bylo jasné, že tu Philippot bude mít dobrý výsledek,“ míní starousedlík z Colombey Cyril.

Vítěz voleb Florian Philippot (v rozepnutém saku) u hrobu Charlese de Gaulla:

07.prosince 2015 v 00:24, příspěvek archivován: 10.prosince 2015 v 13:42

A Colombey-les-deux-Églises, @f_philippot en tête avec 42,72%. pic.twitter.com/K8frqqtj4f

Jeden hlas do volební urny Phippotovi hodil také šestadvacetiletý kuchař Pierre. Bojí se, že jeho domovina ztratí francouzskou identitu. „Chci získat zpět naši zemi. Chci obnovit bezpečnost, přestat v pomoci imigrantům, přestat s rozdáváním výhod. Nejdřív bychom se měli postarat o Francouze, pak teprve o ostatní,“ říká Pierre s dovětkem, že „není rasista“.

Odmítá také stavění mešit namísto kostelů. „De Gaulle bránil Francii. Vítězství Národní fronty by se mu možná nelíbilo, ale přijal by ho,“ míní Pierre. „Nesmysl, měl sice levicové i pravicové ideje, ale určitě ne takové jako Národní fronta,“ vysvětluje Valérie svůj pohled na věc reportérce zpravodajského serveru France24.

Pierre se přitom zadívá na ceduli s názvem Valériina obchodu La Belle France a posmutněle dodá: „Můžete si říkat, co chcete, ale Francie už dlouho není krásná.“ Naděje, které vkládal do vítězství Národní fronty, se mu však prozatím nejspíš nesplní. Podle aktuálních průzkumů ve druhém kole regionálních voleb nezvítězí ani jedna z hlavních kandidátek - Marine Le Penová ani její neteř Marion Maréchal Le Penová.

Šéf socialistů Jean-Christophe Cambadélis už v pondělí oznámil, že své kandidáty v těchto dvou regionech nenasadí, aby znemožnil vítězství Fronty. Část socialistických voličů tak v neděli pravděpodobně svůj hlas odevzdá kandidátovi středopravých Republikánů exprezidenta Nicolase Sarkozyho, kteří se umístili už v prvním kole na druhém místě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video