Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dcera Hitlerova atentátníka přišla o domy v Praze

  10:23aktualizováno  10:23
Dcera vicekonzula nacistické vlády v Londýně a jednoho ze strůjců neúspěšného atentátu na Adolfa Hitlera Eduarda Brücklmeiera neuspěla ve sporu o nemovitosti v centru Prahy ani u Nejvyššího soudu. Ten žádost Moniky Oppenheimové definitivně zamítl.
Oppenheimová neuspěla s dovoláním u Nejvyššího soudu. Ilustrační foto.

Oppenheimová neuspěla s dovoláním u Nejvyššího soudu. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Oppenheimová neuspěla u obecných soudů, a proto se obrátila na Nejvyšší soud s dovoláním. "Dovolání bylo odmítnuto," řekl soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 Kamil Tojner.

Oppenheimová, nyní provdaná Antonelliová, žádala pětinu dvou domů na Staroměstském náměstí. Její právník tvrdí, že domy byly po válce jejímu otci zkonfiskovány podle Benešových dekretů neoprávněně, protože byl účastníkem protihitlerovského odboje.

"Soud nepřezkoumává správnost konfiskace, ale to, zda rozhodnutí nebylo nicotné, a to nebylo," zdůvodnila verdikt předsedkyně odvolacího senátu Eva Ištvánková. O konfiskaci podle ní před 60 lety rozhodl oprávněný orgán, Obvodní národní výbor Prahy 1, a konfiskační výměry byly doručeny v souladu s dekretem prezidenta Edvarda Beneše.

Nejvyšší soud se podle Tojnera s verdikty soudů první i druhé instance ztotožnil. "Došel k závěru, že rozhodly v souladu se zákonem," uvedl.

Oppenheimová, která nyní žije v Londýně, s žalobou už v roce 1998 u obvodního soudu uspěla, po odvolání města však byla žaloba zamítnuta. Nejvyšší soud verdikt už jednou zrušil a vrátil spor na začátek.

Měl jen malou část domu
Podle Ištvánkové nebyly nemovitosti Brücklmeirovi zkonfiskovány proto, že byl Němec, ale proto, že vlastnil méně než polovinu zkonfiskované nemovitosti. Čtyři pětiny patřily jeho německým příbuzným, kteří o ně přišli na základě Benešových dekretů.

Když se konfiskace vztahovala na více než polovinu majetku, byl zkonfiskován celý. Majitelé menšinové části pak mohli pouze žádat o finanční náhradu takto vzniklé škody.

Městský soud na rozdíl od obvodního vůbec neřešil otázku, zda má skutečnost, že byl Brücklmeier účastníkem protihitlerovského odboje, vliv na majetkové nároky jeho dědičky.

Vzhledem k tomu, že Oppenheimová není českou občankou, nelze její žalobu řešit podle restitučních zákonů, ale pouze podle obecných předpisů. Proto nejde posuzovat, zda byla konfiskace aktem perzekuce, ale pouze, zda proběhla v souladu s tehdejšími zákony.

Pětašedesátiletá Oppenheimová tvrdí, že její otec nikdy nebyl členem nacistické strany, nebyl ani vojákem. Brücklmeier byl po neúspěšném atentátu odsouzen a v říjnu 1944 oběšen. Domy na Staroměstském náměstí vlastnil spolu se svými příbuznými, jemu patřila pětina.

O nemovitosti všichni přišli po válce na základě Benešových dekretů. Rozsáhlý komplex číslo popisné 19 a 20 se nachází na rohu náměstí a Železné a Kamzíkovy ulice. Nyní patří hlavnímu městu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.